Historický vývoj obce – městyse Frymburk

Začátky sahají do 13. století. Stejně jako řada jiných míst na jihu Čech byl i Frymburk
ve svých počátcích spojen s činností českého šlechtického rodu Vítkovců, kteří při stezce
vedoucí z Rakous do Čech nad vltavským brodem na nejvýše položeném kopci
Svatotomášského pohoří Šumavy zbudovali opevnění, pravděpodobně věžovitý hrádek.
Hrádek měl být sídlem pro ochranu povozů, čilé obchodní stezky.
První písemné zprávy se zmiňují pouze o kapli a o faráři. Kapli ve Frymburku darovali
Vítkovci kolem roku 1270 benediktinskému proboštví v Zátoni u Českého Krumlova, které i 
s okolními pozemky náleželo klášteru Ostrov u soutoku řek Vltavy se Sázavou.
Neznámého dne roku 1277 frymburský farář Přebyslav byl svědkem právního pořízení,
kterým Vítek z Krumlova daroval klášteru ve Vyšším Brodě některé vesnice. Kaple stála ve
stejnojmenné osadě, takže listina z roku 1277 je první věrohodnou písemnou zmínkou o 
existenci Frymburka. Jindřich z Rožmberka ( příslušník větve Vítkovců ) daroval roku 1305
tuto kapli i s jejími příjmy premonstrátskému klášteru v nedaleké Drkolné v Rakousku. Nastal
spor mezi kláštery v Ostrově a Drkolné, který trval 8 let. V roce 1313 byl spor rozhodnut ve
prospěch kláštera v Drkolné a to Biskupen Janem z Prahy, který vynesený rozsudek potvrdil.
Přesto se ostrovští benediktini definitivně vzdali práv k frymburské faře až roku 1317.
Nejen vznik Frymburka, ale ani počátky jeho městského charakteru nelze přesně časově
stanovit. Protáhlý tvar náměstí, naznačuje, že původní osada se rozložila kolem tržiště, takže
snad již před koncem 13 století se stala trhovou vsí. Dalším rozvojem nabyl Frymburk
charakter městečka, jehož nezbytnou podmínkou byly týdenní trhy. Poprvé byl městečkem
nazván v roce 1379, avšak ještě v roce 1456 nebyl zde týdenní trh pravidelný. Konal se podle
potřeby. Frymburk byl až do roku 1848 součástí panství Rožmberk. Poslední člen rodu Petr
Vok z Rožmberka daroval své panství, tedy i Frymburk roku 1600 svému synovci hraběti
Janu Zrinskému. Po jeho smrti v roce 1612 připadlo panství Janu Jiřímu ze Švamberka. Rodu
Švamberků, bylo panství zabaveno za jejich účast ve stavovském povstání roku 1618.
V roce 1620 předal císař Ferdinand II. celé bývalé rožmberské panství včetně Frymburka,
hraběti Karlu Bonaventurovi Buquoyovi, jako odměnu za jeho služby velitele císařských
vojsk a náhradu za vojenské výdaje. Zrušením poddanství roku 1848 přestal tento šlechtický
rod být feudální vrchností, ale zůstal majitelem pozemků až do roku 1945, kdy byl majetek
zkonfiskován za nepřátelskou činnost proti tehdejší Československé republice.
Právní postavení městečka, zahrnující práva měšťanů i jejich povinnosti k pozemkové
vrchnosti, bylo jednak písemně dané, jednak nepsané. Privilegia písemně doložená, někdy jen
potvrzovala existující právní stav. Nejstarším frymburským privilegiem , 19. května 1492
vydaném Vokem z Rožmberka, dal měšťanům právo volně prodávat, odkazovat nebo darovat
jejich majetek. V dalších staletích bylo toto privilegium znovu a znovu potvrzováno. Další
právo udělil Vilém z Rožmberka 28. května 1577, vařit bílé a ječné pivo pro vlastní potřebu.
První buquoyské privilegium z roku 1623 nově stanovilo povinnost poddaným přidržovat se
katolického náboženství. Mezi frymburská městská práva, která nikdy nebyla potvrzena
listinou, náleželo mimo jiné i právo hrdelní, to bylo oprávnění frymburského soudu
(nadřízený soud byl ve Vyšším Brodě), odsuzovat provinilce k trestu smrti. Tohoto práva
Frymburk pozbyl v 17. století.
1
Frymburk ležel stranou od rušného hospodářského a společenského života a jakýkoliv
pokrok sem pronikal jen pozvolna. Na frymbursku se žilo převážně živočišnou a rostlinou
zemědělskou činností a částečně i lesnickou prací v těžbě a přibližování i v plavení dřeva po
řece Vltavě. Provozovalo se zde koželužnictví. Vyrábělo se zde i nářadí a nástroje pro běžnou
potřebu měšťanů, sedláků i chalupníků. Co se zde nevyrobilo, nakoupilo se na trzích. V okolí
Frymburka bylo několik mlýnů, nechyběl i vodní hamr a kovářství. Výroba dřeváků a 
střešních šindelů. Velmi rozšířena byla stará tradice přadláků, tkalců a běličů, tedy pláteníků.
Skoro v každé chalupě stál tkalcovský stav. Plátno utkané ve Frymburku bylo dodáváno přes
obchodníka Greipla do řady měst tehdejší rakouské monarchie, ale i přes jadranský přístav
Terst i do zámoří. Práci také poskytovala papírna v Loučovicích, jejíž počátky sahají do roku
1884. Od revoluce v roce 1848 do začátku první světové války v roce 1914 se Frymburk
pozvolna začal měnit, ač doba nebyla zrovna pro život lehká. Za zmínku stojí několikeré
rozšíření školy, úprava náměstí, zřízení spořitelny, zavedení pošty a telegrafní stanice,
zavedení pravidelných dobytčích trhů.
Frymburk reprezentovali i významné osobnosti. Narodili se zde : barokní malíř Jiří
Bachmann (1613-1652), hudební skladatel a dvorní varhaník, učitel významných skladatelů
Brahmse, Brukcknera, Belly a jiných. Profesor vídeňské konzervatoře Šimon Sechter (1788
1867) a spisovatel a pedagog Jordan Kajetán Markus (1831-1893). Frymburským rodákem
byl také fyzik, prezident Vídeňské akademie věd a v letech 1851-55 ministr obchodu a 
průmyslu Ondřej ( Andreas ) Baumgartner (1793-1865), který vypracoval několik
významných projektů a i jeho působení na profesorském postu mělo za následek, že si jej
oblíbil císař Františk Josef I. a který jej povýšil i do šlechtického stavu.
Pod Baumgartnerovým dohledem vznikl v roce 1846 mezi Brnem a Vídní první elektrický
telegraf v Rakousko-Uhersku. Na jeho rodném domě na náměstí je umístněna pamětní deska.
Pobýval zde i spisovatel, rodák z nedaleké Horní Plané, Adalbert Stifter, který má pomník v 
parku na frymburském náměstí. V letech 1786-1838 zde žil varhaník a pedagog Johan
Nepomuk Vojtěch Maxant (1750-1838), což připomíná pamětní deska na budově bývalé
školy vedle kostela, kde působil jako učitel.
Mezi nejvýznamnější frymburské památky patří kostel sv. Bartoloměje stojící na
dolním konci náměstí. V parku na náměstí stojí barokní morový sloup z roku 1635, pranýř se
zvonem z roku 1651 a kamenná kašna z roku 1676. Uprostřed parku stojí podstavec bývalého
pomníku, který původně nesl bronzovou sochu rakousko-uherského mocnáře císaře Josefa II.
Pomník byl odhalen v srpnu 1914. Po vzniku Československé republiky byla socha v roce
1919 z podstavce odstraněna. Krátkou dobu několika let nesl podstavec reliéf šumavského
básníka a spisovatele Adalberta Stiftera. V současnosti slouží podstavec jako pomník
osvobození Československa od německé okupace a jsou zde umístněny desky s datumy
osvobození ČR 8. května 1945 a osvobození Frymburka americkou armádou dne 6. května
1945.
Vývoj českého a německého hasičstva
a některé větší katastrofické události ve Frymburku a okolí před
i po vzniku Sboru dobrovolných hasičů jak uvedeno v pamětních
knihách a kronikách
2
Vývoj hasičské techniky
Po dlouhá léta to byla velmi primitivní zařízení. Technika byla na sklonku 18.století poměrně
na nízké úrovni. Hlavní starost byla zaměřena na zajištění dostatečného množství vody v obci,
osadě. Proto také v každé obci nebo osadě, pokud to bylo možné, vznikaly různé rybníčky,
nádrže, které tvořily přirozenou zásobu vody. Ve městech tuto funkci plnily různé kašny a 
nádrže a řeky. Mimo tyto zásoby vody to pak byly různé vědra, nádoby kožené,hliněné,
vymazané koše, různé háky, sekery a lana. Nástroje a nářadí, které člověk potřeboval
k běžnému životu a při své práci. Pro boj s ohněm bylo toto nářadí ukládáno zvlášť a byla mu
věnována zvláštní pozornost a péče. Prvopočátek zásahu u požáru spočíval v tom, že řada lidí
donášela vodu v nádobách, nebo byla dovážena v sudech a putnách na kárách a koňských
povozech a požár ulévala, druhá část lidí se snažila vyklízet budovy, stavení rozebírala,
strhávala střechy, aby se oheň nepřenášel na další obydlí. Tuto práci prováděli jednotlivé
řemeslnické cechy, které tuto činnost měli zakotvenu v různých listinách, patentech a 
vyhláškách, často pod pohrůžkou přísných trestů za neplnění těchto povinností. Například
který povozník by při požáru nezačal vozit k ohni vodu, mohl být potrestán i odebráním koně
a vyhnán z města.
Postupem času se začaly objevovat první primitivní dřevěné stříkačky. Vyžadovaly ale
obsluhu mnoha lidí hlavně proto, že vodu pouze stříkaly, ale nečerpaly. Proto se voda musela
do stříkačky nalévat. Další nevýhodou bylo, že stříkačka musela být co nejblíže ohni, protože
ještě nebyly hadice a voda ze stříkačky tryskala nátrubkem přímo do ohně. Přímý kontakt
s ohněm ohrožoval obsluhu a mnohdy se stalo, že došlo k popálení obsluhy stříkačky a že i 
sama stříkačka shořela.
Začali se také objevovat menší ruční přenosné dřevění nebo kovové stříkačky. Na počátku 19.
století se poprvé objevují hadice kožené nýtované a později i z lodního plátna. Tato tehdejší
vymoženost už umožňuje dopravovat vodu na delší vzdálenost a umožňuje spojit stříkačku
s čerpadlem. Obsluha se zjednodušila a zvýšil se výkon.
Vývoj šel dál a začínají se vyrábět stříkačky kovové tažené koňmi. Stále se k jejich pohonu
ale využívala lidská síla. Vynález parního stroje zasáhl i požární techniku. Stříkačky
poháněné parním strojem odstranily lidskou práci a zvýšil se i výkon. Tyto stříkačky ale byly
velmi drahé, těžké a trvalo velmi dlouho, než se po roztopení dosáhlo potřebného tlaku, aby
mohla pracovat. Tyto stříkačky pracovaly převážně ve městech a u profesionálních sborů.
Až mnohem později, při zdokonalování výbušného motoru a jeho spojení s čerpadlem,
přichází na svět pro hasiče velký pomocník. Jednak přenosné stříkačky, které mohly být
nasazeny prakticky kdekoliv. Záleželo jen na blízkém vodním zdroji. Nasazením hadic již
vzniká doprava vody na delší vzdálenost. Výrobci automobilů začínají montovat na podvozek
motorové stříkačky v různých provedeních a vznikají první hasičské vozy. Zrychlil se tím čas
dojezdu k požáru. Tento stříkací automobil si dovezl i svou obsluhu a na sobě vezl i další
potřebné hasící pomůcky a materiál. Později i menší či větší zásobu vody, podle druhu, typu
a velikosti automobilu.
Rok 1721 – 25.ledna v 11 hodin v noci byl podpálen zlovolným člověkem dům Kryštofa
Leutgöba ve Svatonině Lhotě, kde mu shořel celý selský dvůr včetně 130 korců
obilí ( 1 korec = dutá míra = 93,36 litru ), velké množství krmení, 19 kusů skotu,
prádla a jiných věcí až na dvě místnosti výměnku a tak zvané chlebové půdy.
Dobrosrdečností frymburských a ostatních obcí si mohl postavit následujícího
jara dvůr znovu. Jeho vysokohraběcí milost z Rožmberka, hrabě Buquoi, mu dal
v Pavlově a Hamerském mlýně nařezaná prkna ze 40 kusů kmenů za velmi
levnou cenu 20 zlatých. Pomohl mu také s ostatním potřebným listnatým dřevem
3
a také mu prominul na dobu tří let poplatky za robotu.
Rok 1724 – 14.května v noci, kdy již všichni lidé spali, uhodil blesk do domu Eliáše
Liebenweina a vyhořelo 9 domů od pivovaru až po Greiplův dům. V tento den
slíbili měšťané, že půjdou procesím každoročně do Výtoně.
Rok 1731 – 29.června na den Petra a Pavla uhodil opětovně blesk do Leutgebova domu ve
Svatonině Lhotě a shořely mu dvě půdy s krmením. Škoda byla odhadnuta na 215
zlatých.
24. ledna 1787 vydává Josef II. z Boží Milosti vyvolený Římský císař, pro všechny časy
rozmnožitel Říše v Německu, též v Uhersku a Český Král, Arcikníže Rakouský, Vévoda
Burgunský a Lotranský toho času, dá se říci první ucelený protipožární řád s názvem :
Řád hašení ohně pro veřejnou krajinu
Tento řád obsahuje 66 paragrafů a je rozdělen do čtyřech částí:
I.
Zamezení vzniku ohně na venkově a ve městech.
II. Časné vyjevení ( zjištění a ohlášení ohně).
III. Spěšné uhašení ohňů a povinnosti vrchnosti, rychtářů a konšelů, jakožto i obyvatel samot,
osad, vsí a měst i krajských úředníků.
IV. Opatrnost proti následkům i po uhašeném ohni a kárná opatření jak proti viníkům za
ohně, tak neposlušnosti při organizaci hašení.
Tento řád je součástí naší kroniky a je přeložený do současné pro mladší generace
srozumitelnější řeči.
_______ O ________
Rok 1842 – na pátek v postním týdnu vyhořela koželužna zdejšího koželužského mistra
Ondřeje Markuse blízko odtoku od Stavebního mlýna. Příčinou byla nadměrná
vodní síla, kterou vypouštěl odtokem mlynář. Tato se zahřála natolik, že se
vznítila a koželužna zcela vyhořela.
Rok 1856 – 7. srpna dopoledne kolem 9 hodiny vypukl v domě Antonína Bauera čp. 51, na
střeše vedle komína požár, který ihned zachvátil uskladněné seno a slámu a 
rozšířil se rychle po celé půdě. Protože vanul lehký vánek od severu, věřilo se ,
že jádro ohně se lehce zvládne. Brzy se ale ukázalo, že jsme se strašně mýlili.
Brzy byla přivezena požární stříkačka. Oheň se rychle rozšířil a zaměřili jsme
proud vody na podlahu světničky, která se nacházela na straně Panského mlýna
a kde vlastně bylo jádro ohně. Sotva se proud vody dotkl střechy, rozlétl se oheň
strašnou silou na všechny strany. Vodní proud byl rozlomen a oheň udeřil na
požární stříkačku. Protože byla shledána veškerá snaha a námaha marná, byla
stříkačka přetažena k ohroženým domům, ale i zde bylo zjištěno že veškerá
snaha jest marná a že oheň nikdo nezastaví. Stodola, Františka Wipplingera čp.
40, byla již v plamenech a zvedající se silný vítr od západu působil rychlé
rozšíření ohně na protější domy a zasáhl obě strany náměstí tak rychle, že
během jedné hodiny stálo téměř celé náměstí v jednom plameni a na hašení už
nebylo ani pomyšlení. Všichni pospíchali zachránit něco ze svého majetku, svůj
život a svých blízkých. Celkem se 54 domů stalo obětí plamenů. Zůstal
4
uchráněn kostel, fara s dvorem a škola a za nimi dále stojící domy. Žel vedle
četných uhořelých zvířat přišli o život i 3 lidé. Oheň zuřil až do pozdní noci.
Spáleniště doutnalo ještě několik následujících dní.
Prvopočátky vzniku dobrovolného hasičstva na tehdejším území Čech se tradují v polovině 19
století, což dokládají písemnosti. Hlavně vznikaly ve větších městech a odtud se rozšiřovaly
postupně i na venkov. Jednotlivé sbory se začali spojovat v župní jednoty, nebo ve spojené
hasičské spolky. Mezi vzniklými sbory nebyla jednotná pravidla a tak se vyskytovaly velké
rozdíly ve výcviku, ve výzbroji, ale i v tehdy nazvaném kroji.
Důležitou událostí pro rozvoj hasičstva bylo vydání „Řádu policie požárové“ v roce 1873.
Hlavní zásady tohoto řádu platily až do konce roku 1941 ( v některých případech ještě
později). Řád byl rozdělen do základních šesti hlav.
Hlava 1 : Ustanovení všeobecná – obsahovala ustanovení o působnosti místní obce a 
starosty, zřizování zvláštních komisařů a platná nařízení o zacházení s hořlavinami.
Hlava 2 : Kterak se požáry zameziti mají – co v příčině té vůbec opatřiti potřebí. O 
prohlídce a příčině ohně. Komíny mají se čistiti. Ustanovení v příčině kominíkův. O zřízení
stráže proti ohni – což znamenalo, že v každé uzavřené, alespoň padesát čísel domovních
čítající osadě budiž nákladem osady zřízen ponocný, jenž má konati službu strážce proti ohni.
Hlava 3 : O přípravách hasicích – o povinnosti při ohni pomáhati, o půjčování koní, o 
řádech hašení, o povinnosti propůjčiti se za posla k vyplašení lidu, o zásobování se vodou, o 
nářadí hasicím (§27), kde mimo jiné bylo stanoveno, že v každé osadě uzavřené alespoň o sto
domech čítajících, musí pohotově býti řádná stříkačka, opatřená potřebnými hadicemi, koši a 
ostatním příslušenstvím a mající válce, jejichž průměr obnáší alespoň 7 cm, normální závitky
šroubové a pokud možná sací stroj a stříkačka ruční.(§29) Majitelé rozsáhlých stavení,
továren, pivovarů a dalších přidrženi buďte k zakoupení vlastních stříkaček převozních nebo
přenosných. O sborech hasičských (§31) jenž účelem jest spořádané spoluúčinkování při
nebezpečenství ohně, by zachráněn byl život a majetek. §32 sbory hasičské jsou placené a 
dobrovolné. § 34 dobrovolné sbory hasičské tvoří se dobrovolným přistupováním na základě
zákona spolkového a stanov uzavřených. Starosta obecní má vydati provolání v příčině
zřizování. §37 o jiných osobách k hašení povinovaných. O nákladu na hašení a nákladu na
hasičské sbory. V §48 dobrovolným hasičům, které se sdružují ve spolek v osadě – obci a 
kterým není možno potřebné výdaje zapraviti z vlastního jmění, nebo z dobrovolných
příspěvků, má obec opatřiti zdroj, jímž jest nezbytně zapotřebí, jakož i potřebné nářadí hasicí
a ochranné, jest místní obec povinna vše to v dobrém stavu zachovávati. Hasičům, kteří při
ohni k úrazu přišli, jakož i vdovám a sirotkům jich má se poskytnouti podpora. Hasiči konající
při ohni službu k úrazu přišli a výdělku neschopnými se stali a kdyby podpora, jež se jim
podle zákona domovského a zákona o opatřování chudých, vzhledem k poměrům jejich
nedostačovala, tedy má se jim uděliti přiměřená výpomoc netoliko od místní obce, v jíž
obvodu hořelo, nýbrž od té obce, v které nalézá se sbor hasičský, jehož členem byl nehodou
stižený v době, kdy k úrazu přišel. Nemůže-li taková výpomoc se strany dotčených obcí
zjednána býti má v pomoc se zavázati okres a země. Dle těchto pravidel chovati se jest též
v příčině vdov a sirotků, pozůstalých po hasiči, jenž by přiohni nehodou postižen byl.
Hlava 4 : O opatřeních při ohni a po něm – zde se praví kdy jest dovoleno sáhnouti
v majetek soukromý. O opatřeních proti dalšímu šíření ohně a čeho za účelem bezpečnosti
sluší se ještě opatřiti. O vyšetřování. O řízení trestném, kdy starosta obecní má o výsledku
vyšetřování zprávu podati. O vydání úředních vysvědčení.
Hlava 5 : Ustanovení o trestech – kde jsou ustanovení všeobecná i komu přísluší vykonávati
právo trestní a ke komu lze se odvolati z nálezu trestního.
5
Hlava 6 : O orgánech a úřadech povolaných k provedení řádu policie v příčině ohně –
zde se jedná o příslušnosti obecního starosty a zastupitelstva v příčině této. Kam směřovat
stížnosti. Dále o právu dohledu státního a v záležitostech policie jak v příčině ohně má se co
nejrychleji jednati.
K řádu byly ještě připojeny vysvětlivky k ustanovením zákonným.
Rok 1866 – Ještě nebyly obnoveny všechny domy, zničené požárem v roce 1856, ještě nebyly
zaceleny všechny rány, které toto neštěstí způsobilo a již 7.října o půl 3
odpoledne vyšlehly plameny mezi domy čp.81 a 82. Protože vál severovýchodní
vítr, tak se oheň rozšířil na vzadu stojící domy s naplněnými stodolami jako
blesk. Byla zasažena pravá strana náměstí a další domy směřující k Vltavě. Oheň
zasáhl levou stranu sousední obce Frýdava. Celkem shořelo ve Frymburku 47
domů, mezi nimi obecní pivovar, obecní dům na „Turnbergu“, měšťanský špitál,
farní dvůr, věž kostela a dále na Frýdavě vyhořelo 17 domů. Velké úsilí bylo
vyvíjeno v místním pivovaru, aby živel nepostoupil dále. Při požáru odváděly
příkladnou práci stříkačky z Dolní Vltavice, Černé v Pošumaví, Horní Plané,
Vyššího Brodu a z Hořic na Šumavě se svými mužstvy. Frymburská stará
stříkačka, zhotovená Christofem Kraterem, byla téměř nepoužitelná. V 5 hodin
bylo slyšet poslední bití zdejších zvonů v kostelní věži, které se brzy začaly tavit
a zřítily se do hloubky vyhořelé věže. Kostel naštěstí nevyhořel, třebaže okna
žárem popraskala. V noci pokračovalo hašení rozsáhlého ohně. Tentokráte
nedošlo k žádným obětem na lidských životech. Uhořelo nebo se udusilo kouřem
mnoho skotu a dalších zvířat.
Rok 1867 – 15. července vyhořelo 5 domů. Příčina požáru byla neznámá, jenom byla
všeobecná domněnka, že Albert Proschko založil oheň mezi svým domem a 
domem pana starosty Františka Pernsteinera. Vynikající služby přitom prokázali
tesaři z Aigenu v Rakousku, kteří s obdivuhodnou chladnokrevností strhávali a 
shazovali hořící trámy z krovů střech a tak také zachránili Holzbauerův dům
před vyhořením.
Rok 1872 – 5. února vyhořelo 7 domů. Oheň vypukl ve stodole domu čp. 7 o půl šesté ranní.
U čp.1 hořela již střecha za ním postaveného mlýna, ale byla včas uhašena. Od
domu čp. 3 byl krov přední strany zachráněn, přestože byl pokryt šindelem,
neboť zadní strana byla pokryta vysokou vrstvou sněhu, který byl použit při
hašení.
Rok 1872 byl pro Frymburk rokem významným,
protože dne 21. dubna se v obecní kanceláři konalo ustavující
shromáždění za přítomnosti 53 členů a byl ustaven německý Sbor
dobrovolných hasičů.
Do vedení hasičů byli zvoleni :
Předseda
Místopředseda
Zbrojní hlídku vedl
Gustav Greipl a tehdejší starosta obce
J osef
Franz
Hofman
Grill
6
Oddělení hasičských žebříků vedl Güntr Hofman
Oddělení hasičských stříkaček vedl Rudolf Greipl
Vodní oddělení vedl
Ignaz Prantner
Záchranný sbor byl pod vedením
Josefa Toussainta
Jak je uvedeno v obecní kronice, musel čerstvě založený hasičský sbor od počátku bojovat
s mnoha potížemi ze strany poloměšťáků. Zpočátku byl hasičský sbor při nácviku terčem
posměšků. Když však při několika požárech mimo obec postupoval sbor s přehledem a 
horlivostí, začala být uznávána užitečnost a účelnost tohoto sboru. V roce založení sboru se
již dříve založený hudební spolek změnil v kapelu hasičského sboru
Křest ohněm získal nový spolek při požáru selského domu v Pufru, kdy se poprvé
vyznamenal. -
na podzim vyhořelo ve Vyšším Brodě 21 domů, přičemž se hasičský sbor obzvlášť
vyznamenal. - -
toho roku ve Výtoni uhodil blesk do tzv. „Gregoren“ domu. Hasiči vyrazili o půlnoci a 
zachránili sedlákovi veškerý dobytek a mnoho hospodářského zařízení a nářadí.
Blatenský mlýn vyhořel v tom roce dvakrát, přičemž hasiči se při požárech
vyznamenali. Při druhém požáru vyhořel mlýn v 11 hodin v noci a mlynáři shořelo 13
kusů skotu, 6 prasat a jeden kůň.
Rok 1874 – 15. a 16. srpna se uskutečnil v Českém Krumlově hasičský den, vlastně sjezd.
Město bylo k této příležitosti slavnostně vyzdobeno. Sjezdu se zúčastnilo 318
hasičů, kterým bylo předvedeno vzorové cvičení. Během sjezdu byl ustanoven
první župní svaz jihočeských hasičských sborů, ke kterému se přihlásily sbory
z různých míst a to : Sklárna Adolf ve Vimperku; Nové Hrady; Frymburk; Vyšší
Brod; Chvalšiny; Kaplice; Strážný; Horní Planá; Prachatice; Tábor; Vimperk –
město a Třeboň. Z tohoto seznamu lze vyčíst, které sbory na tehdejších okresech
Český Krumlov a Kaplice v létě 1874 existovaly.
Rok 1876 – 20. srpna odpoledne o půl jedné hodině vyhořelo ve Světlíku 10 domů, přičemž
snaživě zasahovali i frymburští hasiči.
Řád policie požárové
pro království České.
Tento řád platil až do konce roku 1941.
V tomto roce se konal první sjezd českých hasičů ve dnech 13 a 14 srpna v Praze, kde mimo
jiné byl podán návrh na ustavení zemské hasičské jednoty a uskutečnily se i porady o jejích
stanovách. Po úpravách, zeslabujících národní charakter této organizace, byly stanovy
schváleny v červnu 1877. Protože se však k této vzniklé Zemské jednotě nepřihlásil potřebný
počet českých sborů (pouze 42), nemohla tato jednota vejít v život. Co se nepodařilo českým
hasičským sborům, to se snadno za stávajícího stavu rakouské monarchie podařilo německým
sborům.
Rok 1879 – 31. května vyhořel večer v půl desáté hodině tzv. Reisův mlýn. Oheň byl podle
domněnky založen úmyslně. Zdejší hasiči se podle názoru a činnosti
vyznamenali.
7
11. června, v podvečer Božího těla, vyhořel opět Bauerův dům u Reisova mlýna,
stejně tak v půl desáté v noci. Věří se, že i tento oheň založila zlovolná ruka.
Ve dnech 23 až 25 března se v Praze uskutečnila, po předchozím skoro ročním projednávání,
ustavující schůze nejrůznějších župních i okresních hasičských jednot a byla utvořena
„Ústřední zemská hasičská jednota království Českého“(ÚZHJKČ). Této schůze se zúčastnilo
12 německých žup se 189 sbory a 11917 členy. Nedlouho nato se ukázalo, že by jednota měla
mnohem větší počet členů i z řad českých sborů, kdyby byl její účel a snahy, při nichž se
nedělaly národnostní rozdíly, náležitě oznámeny a kdyby jí byl rakouský hasičský časopis
věnoval větší pozornost. Proto bylo do všech novin uveřejněno oznámení o ustavení ÚZHJKČ
a zároveň byl všem hasičským sborům v Čechách, bez rozdílu národnosti, rozeslán oběžník,
v němž se zdůrazňovalo sdružování sborů v župní nebo okresní jednoty, které by se
neprodleně staly členy ÚZHJKČ. V oběžníku se zvláště zdůrazňovalo, aby bylo dosaženo
svorného spolupůsobení všech hasičských sborů bez rozdílu národnosti a aby bylo
postupováno jednotně ve všech záležitostech v hasičstvem sounáležícím. V oběžníku byl
zdůrazněn i (první) nepatrný příspěvek – 5 krejcarů ročně.
Rok 1880 – v červenci vypukl ve vsi Hůrka u Černé v Pošumaví oheň a vyhořelo 13 selských
stavení včetně hospodářských budov a jeden domek. Hasiči vyrazili k ohni v půl
dvanácté dopoledne a v 1 hodinu bylo mužstvo na požářišti. Žel přijeli již když
bylo vše vyhořelé. Ve 4 hodiny odpoledne se mužstvo v počtu 12 mužů vrátilo
včetně stříkačky domů. -
26. srpna ve 4 hodiny odpoledne vypukl ve vsi Posudově požár a vyhořel tzv.
Starorychtářský a 2 další domy. Zdejší hasiči pracovali s velkou odvahou a nadšením a 
tak bylo zabráněno rozšíření strašlivého živlu.
Rok 1881 – v noci ze 16. na 17. října vyhořel selský dům čp. 14 a 15 Jana Leichtenmüllera
v Mýtince u Frymburku. Při tomto neštěstí uhořel sedlák, bylo zničeno veškeré
krmení a uhořelo 13 kusů skotu, 1 koza a 3 prasata.
K datu 30.června 1881 přistoupilo k Ústřední zemské hasičské jednotě království Českého
170 českých sborů s 8475 činnými členy. Celkem však tato organizace sdružovala 41 jednot,
551 sborů a 32358 členů.
Rok 1882 – na jaře se konali volby vedení na další období. Do funkcí byli zvoleni :
Předseda později nazývaný hejtman
Konstantin Thür
Zástupce
Velitel čety
Zbrojní hlídka
Andreas Wagner
Josef Höpfl
Wenzel Hager
Náčelník oddělení hasičských žebříků Wenzel Honenschläger
Náčelník oddělení hasičských stříkaček Albert Sechter
Náčelník vodního oddělení Johann Brunner
Záchranné oddělení Josef Toussaint
Jednatel
Hermann Voraberger – 25. června bylo první hasičské cvičení nově zvoleného velení. Před nastoupeným
mužstvem, které se konalo před skladištěm nářadí, bylo zpozorováno, že nad lesem u 
Výtoně stoupá velký sloup kouře. Rychlým krokem se vydalo mužstvo k ohni, kde
uprostřed lesa zuřil oheň, založený pravděpodobné zlovolnou rukou. Mužstvo
započalo okamžitě hasit a lokalizovat oheň, což se podařilo. Vyhořel prostor asi
8
v rozloze 300 m2. - -
20. srpna se konala oslava 10letého trvání dobrovolných hasičů ve Frymburku a slib
nových členů. K tomu byli pozváni hasiči ze sousedních míst. Dostavili se k této
slavnosti i hasiči z Haslachu v Rakousku v delegaci 11 mužů a delegace z Rožmberka
v počtu 10 mužů. Slavnost měla v celku krásný průběh.
19. září byly stanovy spolku hasičů potvrzeny c.k. Místodržitelstvím v Praze pod č.j.
61756.
Rok 1883 – 3. července vypukl ve vsi Větrná ( farnost Malšín ) oheň a tomuto strašnému
živlu padla za oběť celá vesnice a to 9 selských domů včetně hospodářských
budov a 3 domky. Byly zničeny zásoby sena i hospodářské nářadí. Jedno dítě ve
věku jeden a půl roku našlo v tomto ohni smrt. Frymburští hasiči v síle 24 mužů a 
stříkačky se zúčastnili na likvidaci tohoto požáru. Ve 2 hodiny v noci přišel tento
oddíl domů. - -
V Horním Marschlágu vyhořelo téže noci 8 objektů, o život přišly dvě děti a příliš
mnoho dobytka.
9.září podnikli dobrovolní hasiči o 25 mužích cvičný pochod do Černé v Pošumaví,
čímž bylo i zahájeno a upevněno přátelství.
Rok 1884 – 6. března vyhořely 3 zemědělské usedlosti v Meziříčí u Světlíku. K ohni vyrazili
hasiči ale nemohli mnoho pořídit, protože oheň nebyl pro mlhu vidět a zprávu
podal povozník až po 2 hodinách. Družstvo hasičů o síle 24 mužů se vrátilo.
2. června uspořádali dobrovolní hasiči v Výtoně výlet do Frymburka v síle 40
mužů. Zdejší hasiči přivítali cizí spolek s hudbou a potom v hostinci „Hvozd“
uspořádali zahradní koncert při němž panovala mezi oběma spolky veselá
zábava.
Ke vzniku dalších dobrovolných sborů vydatně přispělo vydání zákona, kterým se stanovila
povinnost pojišťoven k plnění příspěvků pro výdaje k účelům hasičstva a k podpoře hasičů při
úrazu, ke kterým přišli při plnění povinností v království Českém. Ze získaných prostředků
byly vytvořeny dva fondy : ¾ prostředků byly dány na zajištění sborů a ¼ na podpory. Roku
1884 bylo členem ÚZHJKČ již 462 českých sborů s 18647 členy. Germanizační snaha
rakouské vlády postihla i hasičskou jednotu – ty tam byly řeči o rovnoprávnosti a nečinění
národnostních rozdílů. Tento tlak znamenal přijetí nových stanov, podle nichž se ústřední
jednota rozdělila na německou a českou sekci a jako jednací řeč byla přijata pouze němčina.
České sbory se tudíž dostaly do menšiny a začaly volat po osamostatnění. Jedním z důvodů
byl i fakt,že na základě vzniklého stavu se začaly další sbory hlásit do jednoty hasičstva.
Rok 1885 – 8. února se konalo generální shromáždění dobrovolných hasičů, na němž byla
provedena volba nového velitele. Jako předseda byl zvolen Jan Robitschko,
měšťan z čp. 86, jako jeho zástupce Konstantin Thür, jako vrchní lezec Eduard
Schullerbauer, obchodník a jako mistr stříkačky Josef Kerjn, obuvník. -
3. května byl vedle dveří kostela postaven misijní kříž, který byl předtím nesen ve
vlastním procesí kolem náměstí. Neslo ho 12 chasníků s bílými šerpami, vedle nich šlo
12 dívek s červenými šerpami slavnostně oděných a přes 50 malých děvčat v bílých
9
šatech. Na procesí se podíleli i dobrovolní hasiči a veteráni s kapelou. Při misii se
vyzpovídalo 3056 osob a přijali sv. přijímání. - - - -
25. května podnikli hasiči z Výtoně výlet do Frymburku. Spolek byl přivítán zdejšími
hasiči s hudbou. V půl čtvrté odpoledne předvedli hasiči hlavní cvičení, k čemuž
přispěli i hosté. Po cvičení následoval odchod.
28. června oslavil zdejší spolek vojenských veteránů své 10 výročí založení.
V předvečer tohoto dne bylo velké čepobití a pochodňový průvod, na kterém se
podíleli i hasiči. Panu protektorovi veteránského spolku Tröstrovi bylo před jeho
domem zahráno dostaveníčko. Na vlastních oslavách se zúčastnil také veteránský
spolek z Rožmberka s praporem v počtu 13 mužů, potom delegace rožmberských
dobrovolných hasičů v počtu 4 mužů, Dále delegace hasičů z Hořic v počtu 9 mužů a 
delegace hasičů v Výtoně v síle 21 mužů.
12. září se rozloučil, v důsledku svého povýšení na faráře ve Stöklu u Rohrbachu
v Rakousku, oblíben a vážen malými i velkými, velebný pan kaplan Hermann
Voraberger, který ve Frymburku působil 7 let. Při jeho odjezdu vytáhli hasiči, spolek
veteránů s kapelou a doprovázeli ho kus cesty. Při odchodu bylo přítomno i obecní
zastupitelstvo, jehož byl velebný pán členem jako zapisovatel a tajemník a získal si
zásluhy.
21. prosince zemřel všude velice vážený měšťan pan Jan Robitschko, který pracoval
10 let jako obecní tajemník a byl předsedou spolku dobrovolných hasičů. Na jeho
pohřbu, který se konal 23. prosince, byli hasiči s vojenskými veterány a hasičská
hudba.
Rok 1887 – Česká sekce Ústřední zemské hasičské jednoty dosahuje v tomto roce 47 jednot,
786 sborů a 30622 členů.
Rok 1888 – 23.července v noci o půl jedenácté hodině táhla velmi silná bouřka a blesk uhodil
do domu Josefa Lepschyho v Posudově. Zabil krávu a dům zapálil, oheň se šířil
takovou rychlostí, že během půl hodiny byla levá strana vesnice kořistí plamenů. -
21. září došla cestou c.k. Okresního hejtmanství Kaplice od Jeho c.k. Apoštolského
Majestátu dobrovolným hasičům ve Frymburku nejmilostivější podpora ve výši 60
zlatých na nákup a opatření hasebních rekvizit.
Rok 1889 – 22. února v půl jedenácté dopoledne vypukl v hospodářské budově měšťana a 
hamerníka Valentýna Auera na čp. 91 oheň, z kterého i přes rychlý zásah zdejších
hasičů, vyhořena hospodářská a obytná budova. Příčina požáru je neznámá. -
11. března v 11 hodin v noci vznikl z neznámých důvodů požár v domě čp. 130, pana
Ignáce Drasche. Požár zničil krov obytné budovy a také stodolu.
Rok 1890 – V tomto roce dosahuje česká sekce ÚZHJKČ již 61 jednot, 1176 sborů a 61631
členů, ale stupňující se neshody v ústředí hasičské jednoty vedly k definitivnímu rozdělení na
dvě jednoty, českou a německou. Po bouřlivém jednání se česká sekce oddělila a založila
svou „Zemskou ústřední hasičskou jednotu království Českého. Ustavující schůze se konala 2.
10
února 1891 ve velké dvoraně Měšťanské besedy v Praze a tato jednota existovala až do roku
1919.
Rok 1891 – Národní charakter vzniklých hasičských sborů se nejlépe ukázal na prvém sjezdu
ve dnech 15 a16. srpna v Praze. Byla zdůrazněna podpůrná činnost. Roční příspěvek člena
činil 5 krejcarů a vyplácelo se členům, kteří utrpěli při službě úraz po dobu jejich nemoci
denně 1 zlatý a 50 krejcarů, polovičním invalidům 15 zlatých měsíčně a úplným invalidům 30
zlatých měsíčně. Do roku 1896 vyplatila ústřední pokladna 25162 zlatých. V Praze proběhla
všeobecná zemská jubilejní výstava, kde hasičstvo tam mělo své zastoupení, včetně ukázek
tehdejší výstroje, výzbroje a nářadí používané při zásazích. Byl svolán sjezd hasičstva do
Prahy u příležitosti jubilejní výstavy. Sjezdu se zúčastnilo na 16000 hasičů, z toho bylo 760
z Moravy a Slezska. Bylo rozhodnuto, aby vystavené exponáty tvořily základ pro zemské
hasičské muzeum, kterému byl věnován i přebytek z výstavních příjmů 2099 zlatých.
V tehdejší továrně R.A. Smekala v Praze na Smíchově bylo dne 13. dubna 1894 otevřeno.
Hasičské organizace od samého začátku velkou pozornost statistice a proto v den zahájení
zemské výstavy 15. května 1891 uvádí statistika následující obraz o činnosti.
Rok 1891 Rok 1901
Počet župních nebo okresních jednot
Hasičských sborů
Členů čestných
Členů zakládajících
62
1273 2885
1579 3247
5144
Členů přispívajících 25226 47334
Členů činných
53833 84460
Členů celkem
Stříkaček parních a motorových
87055 131794
7 41
Stříkačky novější soustavy se savicí 1636 3565
Stříkačky starší soustavy bez savic
375 369
Stříkačky přenosné a různé menší 739 1598
Hadice výpustné
224785 m 523249 m
Hadice sací
Koše a džbery na vodu
10033 m 20315 m
23457 26501
Žebříky posouvací opěrací 844 290
Žebříky hákové
4828 8443
Žebříky střešní
Vozy na vodu
Vozy na náčiní
Vozy na hadice
Vozy pro mužstvo
Plachty
Lana
4314
1272
191
306
81 1859
201 304
490 13331
Bourací nářadí 7706 10934
Leziště
649 946
Skladiště na vlastní náčiní
Umělé hasiva aj.
Hydranty, kohouty a parní čerpadla
Svítilny a pochodně
Zdravotní náčiní
954 2501
343
5857
8806
494
Počet výzbroje mužstva 71846
11
7,742,665,95 K h
Cena veškerého majetku
a další materiál.
Rok 1913 - 2. prosince v úterý v polední hodině zazněl v obci požární poplach, mělo hořet
v místě u Lenze. Hasiči byli brzy hotovi a odjeli odtud. Po půl hodině jeli zpět,
protože se jednalo pouze o komínový požár.(tak zní doslovný zápis)
Roky 1914 až 1918 – období I. světové války nejsou v kronikách žádné podstatné záznamy o 
hasičském spolku ve Frymburku pouze to, že většina členstva narukovala ke svým
regimentům a odešla do války. Na jejich místo nastoupily ženy a dívky. Mnozí členové
hasičského spolku se z války nevrátili. Spolek se postupně konsolidoval a během poměrně
krátké doby byl zase akceschopný.
Všestrannost hasičského výcviku,zejména soustavné pěstování samaritánské služby přineslo
své ovoce v průběhu I. světové války. Během ní bylo vytvořeno v Čechách 864 dopravních
čet, v nichž bylo 12103 členů a to hlavně v místech, kde byly veřejné nemocnice, nebo kde
byly zřízeny pomocné nemocnice Červeného kříže. Tyto čety dopravovaly během války
nemocné a raněné vojáky z nádraží do nemocnic, poskytovaly jim první pomoc, prováděly
převazy a poskytovaly jim občerstvení. V číslech je činnost těchto čet za období od 17.8.1914
do 30.9.1918 vyjádřena takto. Dopraveno 7,206,001 vojáků, poskytnuto 7,806,977
občerstvení, 43,996 převazů. Tato humanitární služba nešťastným obětem války zabránila
rozpuštění hasičské organizace a zabránila její persekuci. Ani v průběhu války nezapomínalo
hasičstvo na své hlavní poslání. V roce1918 se hasičské sbory v Čechách zúčastnily 3237
požárů (1676 místních a 1561 přespolních). Sbory uskutečnily 22211 cvičení, vyslaly 98719
stráží a hlídek a ve 417 případech se zúčastnily záchranných prací.
Činnost dobrovolných hasičů v Čechách
v období mezi I. a II. světovou válkou.
Vznik samostatného státu zasáhl i do vývoje hasičstva. Sdružení dobrovolného hasičstva
českoslovanského bylo rozpuštěno a jednotlivé zemské hasičské jednoty byly vyzvány, aby
zvolily po třech zástupcích do přípravného výboru Svazu dobrovolného hasičstva
československého (SDHČ), jehož stanovy byly schváleny 18.10.1919 a který byl ustaven
21.12.1919 v Brně. Na valné hromadě dne 9.6.1919 za účasti 369 delegátů ze 120 žup byla
Zemská ústřední hasičská jednota království Českého přejmenována na „ Českou zemskou
hasičskou jednotu“. Tato jednota měla v roce 1919 140žup, 4271 sborů a 118881 členů.
V tomto období byly dobrovolné hasičské sbory ponechány státem i obcemi bez dostatečné
finanční podpory. Financí bylo stále míň a míň. Z toho důvodu se snažily sbory získávat
finanční prostředky nejrůznějšími způsoby. Příspěvky od činných členů, přispívajících i 
různých dárců, za odborné i výchovné přednášky, veřejná vystoupení, pořádání tanečních
zábav a plesů, činností hasičských hudeb, vydávání kalendářů a jiných prodejních tiskovin a 
mimo jiné i vlastní ochotnickou činností. Tato činnost nabrala takový rozmach, že si v roce
1938 vyžádal vytvoření vlastního divadelního ústředí.
Po roce 1925 začalo pronikat do vybavení hasičských sborů technické zlepšení v podobě
motorových a automobilových stříkaček. Tato technika byla na tehdejší dobu výkonná, ale
také finančně málo dostupná. Mnohé obce na její pořízení nemělo dostatek finančních
prostředků. Příspěvky pojišťoven byly nízké.
Rok 1921 – byl mimořádně suchý a velice horký. Také docházelo k častým požárům. 23.
února požár v Loučovicích v papírně. Dne 22. května byl lesní požár na
12
Vřesovém vrchu, dne 26. května zapálil blesk ve Frymburku na Tělocvičném
vrchu dům . V srpnu byl lesní požár na Jelením vrchu a blesk zapálil v Kobylnici
a za oběť padla dvě hospodářství. Dne 29. srpna hořelo na Lojzových pasekách u 
Watzla. - Po vzniku ČSR byla 1. dubna ustavena Německá říšská jednota pro hasičství a 
službu záchrannou ČSR.
Rok 1922 – Mnohé spolky slavily výročí svého založení. Tak i dobrovolní hasiči ve
Frymburku v létě 1922 slavili 50. výročí svého založení.
Rok 1923 – 5. listopadu požár v Guglwaldu v Rakousku.
Rok 1924 – vyhořela stodola ve Frymburku vedle obytného domu Zaby na Tělocvičném
vrchu. Obytný dům byl zachráněn.
Rok 1926 – požár dvora Mrakšov u Frymburka
V tomto roce byl položen základní kámen k výstavbě hasičského domu v Praze
(28.9.1926).
Rok 1927 – požár na Svatém Tomáši
Rok 1928 – požár v Malšíně a požár v Kovářově
Rok 1929 – požár ve Velkém Strážném u Světlíku, požár v Přední Výtoni a požár
v Loučovicích
Rok 1930 – 26. června zapálil blesk tzv. Krejčovský domek v Hrdoňově a v panujícím větru
stála brzy celá vesnice v plamenech až na 2 hospodářství. Lze poděkovat
hasičským sborům z Frymburku, Pláničky, Dolní Vltavice a Blatné. Lidské
životy nebyly ztraceny.
V tomto roce si frymburský sbor koupil novou již motorovou stříkačku.
Rok 1931 – 19.července se konalo svěcení hasičské motorové stříkačky. Frymburští hasiči se
tak zařadili mezi ostatní hasiče, kteří byli již dříve vybaveni podobnou
stříkačkou. Patronkou stříkačky byla paní velkoprůmyslníková Poraková. -
velký požár v Perneku
Rok 1932 – 12. června oslavili hasiči 60 výročí svého založení. V tuto sobotu bylo v obci
vidět velké množství hasičů, kteří poslechli pozvání frymburských. - (článek převzatý z Jihočeských lidových novin) Dne 25. listopadu vypukl z neznámé příčiny
ve 12 hodin, 15 minut v poledne ve Frymburku ve stodolách čp. 80 a 81 požár, který rychle
zachvátil nádvorní budovy a to tak, že v krátkém okamžiku nejen dvě budovy, ale i kolna,
stáje a jedna obytná budova byly v plamenech.Tak jak se požár rychle šířil, o to rychleji byli
na místě zdejší hasiči, které vyburcoval tklivý zvuk zvonu na pranýři na náměstí. Rychle byla
motorová stříkačka u potoka na náměstí, rychle následovaly ostatní 3 ruční tlakové stříkačky a 
13
v okamžiku zaútočilo 9 linií hadic proti 700 m vzdáleným plamenům. Frymburští hasiči a 
obyvatelé dobře vědí, co znamená zvonění zvonu na pranýři. Na všech stranách se pilně
pracovalo a také ženy a dívky v neúnavné práci k konvemi a kýbly, a neúnavné ruce na
ručních stříkačkách, které stále pumpovaly v této divoké houževnaté činnosti. Ve správném
okamžiku se podařilo protáhnou jeden proud dvorem čp.82, přes přízemní střechu
nemocničního izolačního domečku. Pořád ale nebyl požár pod kontrolou. V pravý čas dorazili
hasiči z Loučovic a Výtoně a zapojili se do únavné práce.Dále dorazili hasiči z Černé,
Krumlova, Pečkova mlýna, přádelny konopí, budějovičtí hasiči z povolání, čeští a němečtí
hasiči z Prachatic, Malšína, Hůrky, Kaplice a Slupečné. Požár byl brzy lokalizován a utlumen.
Přesto byly zničeny budovy, zničena celá úroda, zemědělské nářadí a stroje.
Rok 1937 – dne 25. července se konala slavnost svěcení motorové stříkačky dobrovolných
hasičů ve Frýdavě. Tam byl sbor založen v roce 1930. - v měsíci listopadu, asi v půl dvanácté v noci vypukl v domě čp. 9 u Františka
Watzla oheň. Byla zasažena část zadního traktu, stáj a od domu čp.10 sklad
dřeva. Oheň vznikl údajně od žhavého popela a jenom díky rychlému a jistému
zásahu místních hasičů se tento požár nemohl rozšířit dále.
Za období II. světové války se žádné další písemné doklady o 
činnosti německých dobrovolných hasičů ve Frymburku
nedochovaly.
Roky 1938 až 1945 – politická situace vyvolaná nároky pohraničních Němců a vítězstvím
Henleinovy sudetoněmecké strany ve volbách se značně zhoršila a zkomplikovala. Tato
situace se promítla i do hasičské činnosti. Značné úsilí bylo věnováno organizování civilní
obrany. Události vyvrcholily koncem září 1938. Mnohá platná hasičská opatření se měnila
s ohledem na vznikající politické poměry. Nařízením říšského ministerstva vnitra 19.9.1939
byl na území sudet uveden v platnost německý zákon o požární ochraně z 13.3.1938, který
byl, ale záhy vystřídán novým zákonem z 27.11.1939. V únoru 1940 byla připravována
organizace a školena v činnosti hasičských sborů pro případ leteckých náletů.
Mnohé české sbory na území zabraném němci a později i za protektorátu zanikly a veškerá
technika i výstroj musely být předány němcům.
Konec II. světové války a poválečný vývoj dobrovolných hasičů
Již v roce 1945 po osvobození obce americkou armádou 6. května, začali přicházet první
nejprve čeští, později slovenští dosídlenci a slovensky mluvící reemigranti z Rumunska. Dále
z Polska, Maďarska a z bývalého Ruska Volinští češi. Nejdříve přicházeli do obce vojáci,
příslušníci NB ( Národní bezpečnost), zaměstnanci pošty a další dosídlenci s pověřením
národních správců na pile, hamru, v obchodní síti, energetice a v řemeslných dílnách. Mezi
nimi přichází i p. Jakub Klimeš, truhlář a dlouholetý člen svazu hasičstva. V měsíci prosinci
1945 se schází pár dosídlenců pánové Pešek, Sklenička, Chromý, Lískovec, bratři Linhove a 
někteří další a zakládají nový český sbor dobrovolných hasičů ve Frymburku.
Přebírají od odcházejících, nebo odsunutých německých obyvatel do své péče požární
zbrojnici s celkem chudým vybavením. Pár hadic a přenosnou motorovou stříkačku DKW 8,
několik opasků a sekerek. Žádné pracovní uniformy. Protože nejsou žádné zkušenosti
z veřejné práce zde ve sboru a pro malý počet členů nebyl ustaven výbor hasičů, pouze
velitelem byl zvolen p. Klimeš, který byl pověřen Místní správní komisí dělat zajišťovacího
14
referenta, zajistil ve skladu domácí režné plátno a nechal u místního krejčího p. Klimenta ušíti
prvé pracovní uniformy.
Hasiči se začínají scházet a cvičit. Učí se zacházet se stříkačkou a hadicemi a získávají prvé
drobné zkušenosti z protipožární práce a prevence.
Rok 1946 – 1950
Na jaře roku 1946 zasahují u prvého požáru. Byla to zemědělská usedlost za obcí Přední
Výtoň před státní hranicí. Později na tom místě byl postaven útvar Pohraniční stráže s názvem
Spáleniště, který se dochoval do současnosti. V r. 1946 začal další příliv českého a 
slovenského obyvatelstva a tím i vzrůstá členská základna dobrovolného hasičstva. Proto bylo
rozhodnuto na podzim r.1946 (přesné datum nebylo zjištěno) svolat členskou schůzi a zvolit
řádný výbor DH. Prvý výbor se skládal :
Jan Koclíř – truhlář se stal starostou
Jan Linha - byl zvolen jednatelem
Jaroslav Pešek – zaměstnanec elektrických rozvodných závodů se stal strojmistrem
Josef Linha - hospodářem
a členy tehdejšího výboru byli Václav Vencl, Karel Hondlík – místní pekař a pan Telátko,
který zastával v obci funkci pošmistra a další.
V roce 1947 byl do funkce starosty zvolen Jakub Klimeš a velitelem Jan Linha.
V tomto složení pracoval výbor do roku 1948.
Během období let 1946 až 1948 měli členové dobrovolných hasičů za sebou několik zásahů u 
požárů domů, lesních požárů, ale i rozsáhlé požáry rašelinišť v Černé v Pošumaví a u 
Světlíku. Hašení těchto požárů vždy trvalo několik dnů, a dostat se k nim bylo velice složité,
protože nebyla k dispozici žádná technika, pouze koně s povozem.
Velkou pomoc prokázali členové Svazu československého hasičstva republice zejména
v průběhu roku 1947 při přírodních pohromách. Na jaře došlo k nečekaným povodním, které
svým neobvyklým průběhem způsobily velké hmotné škody. A právě díky pohotovosti a 
obětavosti hasičů na mnoha místech v republice umožnily rychlejší obnovení práce
v postižených objektech. Stejně tak i katastrofální sucho, které způsobilo velikou neúrodu a 
vyvolalo značné zásobovací potíže. Došlo k mnohem většímu počtu požárů, které ohrožovaly
i to málo, co se na polích urodilo a sklidilo. Jak obrovský vliv mělo sucho na zvýšení požárů,
dokazuje statistika za roky 1946 a 1947. V roce 1946 vzniklo na území republiky 4708
požárů, se škodou více jak půl miliardy, stoupl v roce 1947 počet požárů na 7498 a škody se
vyšplhaly na více jak jednu miliardu tehdejších korun.
V roce 1947 byla frymburská hasičská organizace pověřena ustavit požární družstvo v osadě
Frýdava na pravém břehu řeky Vltavy, kde byla hasičská zbrojnice, ale prázdná. Vybavení
bylo odvezeno neznámo kam. Družstvo bylo ustaveno a vybaveno stříkačkou PPS 6 z Blatné.
Družstvo vedl Jan Vávře, Jan Šisler a František Lebeda.
V listopadu roku 1948 při výroční schůzi došlo ke změnám ve složení výboru.
Jan Linha byl zvolen předsedou
Jakub Klimeš místopředsedou
František Bártík byl zvolen do funkce velitele, kterou vykonával dalších 23 let
Ladislav Kalina jako strojník
Jaroslav Pešek byl pomocný strojník
Ostatní členové zůstali na dosavadních funkcích.
15
V této době byla velká snaha zakoupit jakýkoliv automobil,který by odpovídal potřebám
hasičů, a aby byl sbor více akceschopný. Kupuje se auto zn. Chevrolet. To ovšem bylo
v takovém stavu, že do Frymburku ani nedojelo a bylo proto vráceno majiteli zpět.
Od roku 1949 nastal intenzivní výcvik mužstva a výbor měl velké starosti s vybaveností
hasičským materiálem, ale i technikou. Největší problém byla stále doprava k požárům.
Jezdilo se koňským potahem a malým autobusem p. Talafouse, který byl místním dopravcem.
Po vzniku Komunálního podniku ve Frymburku, který vlastnil malý nákladní automobil, se
situace zlepšila.
V roce 1951, kdy již naplno běžela výstavba přehrady Lipno, byl požárnímu sboru přidělen
skříňový vůz zn. HORCH. Bylo to trofejní vozidlo po německé armádě, částečně upravené
pro hasičské účely. Tento vůz sloužil až do roku 1962. Po něm bylo frymburským hasičům
přiděleno již přímo vyrobené požární vozidlo zn. MERCEDES. Toto vozidlo plnilo svůj účel
až do roku 1974, kdy bylo nahrazeno novým vozidlem AVIA, které zasahovalo až do roku
1992, kdy bylo předáno tvořící se detašované stanici profesionálních hasičů ve Frymburku.
Mimo uvedenou techniku byl v roce 1964 přidělen další vůz, cisterna PRAGA V3S, která
sloužila až do roku 1980, kdy byla nahrazena novou cisternou ŠKODA LIAZ CAS 25.
Taktéž i tento vůz byl předán při vzniku profesionální jednotky v roce 1992.
Z popudu funkcionářů dobrovolného hasičského sboru v Kaplici vznikla i Okresní hasičská
jednota (OHJ) č. 83. Stalo se tak dne 13.ledna 1946 na první svolané hasičské schůzi
v tehdejším okrese Kaplice.
Ze zápisu v pamětní knize :
Prvně v dějinách okresu Kaplice je zde česká hasičská jednota. Zahajuje se tím postup
českého hasičstva až na historickou hranici vlasti, nový rozmach a nový krok do života
v pohraničí.
První valná hromada OHJ č.83 se konala 4. května 1947. Pro rozlehlost okresu, jehož délka
představovala více jak 60 km a pro lepší organizaci a přehlednost, byly na této valné hromadě
zřízeny tři obvody, jako menší organizační celky.
I.
II.
III.
obvod Kaplice zahrnoval celkem 39 hasičských sborů.
obvod Benešov nad Černou zahrnoval celkem 20 hasičských sborů
obvod Vyšší Brod
zahrnoval sbory Horní Dvořiště, Loučovice, Studánky,
Frymburk, Frýdava, Rožmberk nad Vltavou, Suchdol, Herbertov, Horní Jílovice,
Kovářov, Jenín, Bludov, Sejfy, Přední Výtoň, Přibrání, Mlýnce, Malšín,
Rychnůvek, celkem 19 hasičských sborů.
Jsou zde uvedena záměrně všechna místa III. obvodu, kde hasičské sbory vznikaly, i když
některé názvy dnes představují jen místopisný pojem, neboť osada, nebo obec již zcela
zanikla.
OHJ č.83 měla 78 hasičských sborů a dosti početnou členskou základnu. Nadšení pro
hasičskou myšlenku byla jedna věc, odborné znalosti pak druhá a možno říci, že kritická. Jen
málo členů prošlo nějakým školením a výcvikem. Proto OHJ č.83 přikročila ve své době
k nákladnému činu a vydala dne 30. listopadu 1948 vlastní Protipožární směrnice a 
připomínky okresní hasičské jednoty č.83. Směrnice obsahovala 16 jednotlivých kapitol a 
zahrnovala prevenci, pravidla taktiky při hašení požárů, vedení požárních útoků, hasicí
přístroje a jejich použití,opatření proti plynům, úvahy velitele před nasazením hasičské čety,
signály při požáru atd. Směrnice byla zaslána k proškolení všem ustaveným sborům. Tato
směrnice se stala dobrým návodem pro členy a zejména pro funkcionáře a počítalo se v nich
s teoretickou i praktickou částí výuky. Kladem bylo, že v tehdejší době bylo 95 % členské
základny vycvičeno a připraveno plnit náročné úkoly v protipožární ochraně. I když se
16
s dnešními směrnicemi a zákony nedají srovnávat, ukazuje snahu tehdejšího vedení OHJ č.83
připravit odpovědně každého hasiče.
Rozhodujícími mezníky v činnosti dobrovolných hasičů byly i okresní sjezdy. První se konal
dne 17. srpna 1947 v Kaplici.
Ve slavnostním průvodu šlo více jak 1000 různě uniformovaných mužů a žen a kde i 
frymburští hasiči měli své zástupce. Při této příležitosti byl předán hasičskému sboru
v Kaplici prapor, na který přísahaly všechny přítomné sbory. Součástí sjezdů byly i vzorové
ukázky požárních útoků. Druhý hasičský sjezd se konal 31. července 1949 ve Svatém Janu
nad Malší při příležitosti 50. výročí založení tamního hasičského sboru.
Ze slavnostního zápisu vyjímáme : Budiž naším heslem. Jednomu jen žáru-ohni, bratři, dejme
svobodu, a to žáru lásky, věrnosti a oddanosti k vlasti, k národu!
Celkem se zúčastnilo 46 hasičských sborů. A tak probíhaly další okresní sjezdy až do roku
1960, kdy se okres Kaplice v rámci reorganizace spojil s okresem Český Krumlov.
Byly vydávány i hasičské noviny zvané Hasičské rozhledy, kde se ve výtisku ze dne 1.4.1949
píše, že hasičský sbor ve Frymburku velmi nutně potřebuje auto pro hasičské úkoly pro
rozlehlost katastru a zároveň prosí o darování divadelních potřeb, protože na začátku roku
1947 se utvořil ochotnický soubor z řad členů požární ochrany ve spolupráci s místními
občany. První hra s názvem „Mařenka z myslivny“, uvedena ještě téhož roku v zimě. Hrálo se
v místním sále a aby se využil než ustoupí vodám budoucí lipenské nádrže, byla hned
nacvičena další hra – opereta – „Hospůdka u Markéty“. Obě hry nacvičil a režíroval velitel
Jan Linha.
Od ledna 1949 dochází v republice ke změně v administrativním rozdělení země. Těmto
změnám byla podřízena i dosavadní struktura hasičské organizace. To i vyžadovalo zvyšování
odborných znalostí členů jednotlivých sborů. Dosud znalosti byly na různé úrovni. Proto bylo
rozhodnuto, že budou zřízeny krajské učiliště požární ochrany. První krajské učiliště bylo
zřízeno již v roce 1949 v Českých Budějovicích.
Rok 1952 - Významný den pro celé hasičstvo se stal 18.leden, kdy zástupci
Československého svazu hasičstva obdrželi dekret , kterým byla hasičská
organizace prohlášena za dobrovolnou organizaci celostátního významu ve
smyslu zákona 68/1951 Sb. První celostátní konference se konala v Praze ve
dnech 15.-16. března 1952. Jedním z hlavních úkolů konference byla otázka
preventivní činnosti, neboť doposud chloubou hasičů bylo vykazování, u kolika
požárů zasahovali. Konference také stanovila jednotný členský příspěvek
v částce 20 Kčs ročně.
Začíná výcvik nového požárního družstva, aby se mohlo zúčastňovat soutěží.
Vstup do soutěží, tedy křest, prodělali frymburští na soutěži v Rožmberku nad
Vltavou.
Rok 1953 - Na počátku roku došlo k přejmenování celostátní organizace na Československý
svaz požární ochrany a místní jednoty se přejmenovaly na Místní jednota
Československého vazu požární ochrany a členům se přestalo říkat hasič a 
nazýval se požárník.
Preventivní činnost nebyla všude jednotná a místy nahodilá. Chybělo
systematické sledování příčin vzniku požárů. Začal vycházet odborný měsíčník
s názvem „Požární technika“, určený především velitelům a funkcionářům
požárních sborů k zvyšování jejich znalostí. Dosavadní tiskovina Hasičské
rozhledy se přejmenují na Požární ochrana, k propagaci požární ochrany
17
18
v řadách obyvatelstva. Vychází nový zákon 35/1953 Sb. o požární ochraně,
s prováděcím nařízením nabývá účinnosti od 1.ledna 1954. Tento zákon platil až
do roku 1957. Zákon zajišťoval provádění požární ochrany, zejména při
výstavbě systému dobrovolných požárních sborů. Národní výbory podle tohoto
zákona plánují a zabezpečují věcné prostředky, hradí náklady na jejich
pořizování a udržování dobrovolných sborů a požárních hlídek.

Rok 1954 - Praxe ukázala, že je nutné ve větší míře se zabývat preventivní činností. Proto
bylo přikročeno k rozdělení vždy celého kalendářního roku na tři hlavní období,
k nímž se zaměřovaly preventivní akce a propagace. Jednalo se o jarní úklid,
ochrana úrody a lesů před požáry a topné období. I ve spolupráci s tehdejšími
národními výbory se přistupovalo k organizování občanů do tzv. svépomocných
hlídek, které převážně v noční době chránily úrodu na polích a ve skladech před
požáry. Do této činnosti byla zapojována i školní mládež, zejména o letních
prázdninách prováděly hlídkovou činnost na polích, v okolí železničních tratí
atd. Prevence po velkých počátečních potížích stále více nabírala na aktuálnosti a 
potřebnosti.

Rok 1955 – soutěž v Kaplici, kdy již se naši probojovali do okresního kola.

Rok 1956 - V září 28 a 29. se schází I. celostátní sjezd Československého svazu požární
ochrany. Dokumenty, které z tohoto sjezdu vzešly, jsou již silně prodchnuty
budovatelskou činnosti a je do normální požárnické práce stále více vnášena
politická ideologie KSČ a prakticky zasahuje všechny oblasti při budování
socialismu. Přesto závěry sjezdu přináší i pozitiva při plnění úkolů.Je dán ještě
větší prostor preventivní činnosti, která se v tomto období těsněji spojuje s celou
činností požárních sborů. Vyhlášená akce „Zvyšujeme požární bezpečnost“,
která byla organizována jen v průběhu jarního úklidu se rozšířila i na další
období roku, tzn. Na období ochrany úrody a lesů před požáry a na topné období
v podzimních a zimních měsících. V průběhu těchto akcí se konají pravidelné
preventivní prohlídky. Prohlídkové skupiny začínají vést řádnou evidenci
požárních závad a určovat termíny jejich odstranění. Národní výbory se stále ve
větší míře začínají věnovat závěrům těchto prohlídek a přijímají opatření
k odstranění nedostatků.

Rok 1956 byl rokem zlomovým a pro nás i náročným. Ve Frymburku bylo
uspořádáno okresní kolo soutěže požárních družstev. V této soutěži již také
poprvé vystoupili naši žáci a obsadili první místo. Tato akce byla sledována
občany Frymburku a velmi přispěla k propagaci požární ochrany, zejména mezi
mládeží. Přihlásilo se do našich řad mnoho mladých lidí a někteří jsou hasičině
věrni dosud. Pokoušeli jsme se i o nábor a výcvik žen, ale moc úspěchů jsme
neměli.
Následuje období, kdy se členové sboru ve vedoucích funkcích často střídají, což
nepřináší většího efektu na činnosti a rozvoji svazu. V tomto období se ve
funkcích střídají členové jako Milan Kostka, Josef Dorovín, Josef Stašák, Otakar
Mertl, Bohumil Holát, Josef Mrázik a další. Část viny na částečné stagnaci byl i 
na straně tehdejšího Národního výboru, který o práci tehdy již né hasičů, ale
požárníků nejevil žádný zájem.


19
Rok poč. požárů vzniklá škoda zraněno usmrceno poč.požárů zal.dětmi
1956 5742 120,493,667 Kč 589 osob, 101 osob
1957 5073 106,263,357 Kč 512 73 741
1958 4430 91,498,245 Kč 433 58 565
1959 6253 142,524,696 Kč 706 109 826
1960 5246 113,417,588 Kč 642 102 658

Rok 1960 - 11.července přijímá Národní shromáždění novou ústavu naší republiky. Která je
přejmenována na Československou socialistickou republiku. Dochází i k územní
reorganizaci. V tomto roce se schází i II. sjezd Československého svazu požární
ochrany a to v Praze ve dnech 26 až 28 září.

Po sloučení okresů Kaplice a Český Krumlov nastává i větší snaha okresních
orgánů o vybavení požárních sborů lepší a účinnější technikou. Hlavní zásluhu
na tom má i tehdejší náčelník požární inspekce Josef Dušek a velitel požárního
útvaru v českém Krumlově Jaromír Urban.

Rok 1966 - dosavadní předsedou Mertl, místopředsedou Bártík
Volby nového výboru:
Holát Bohumil – předseda
Bártík František – velitel
Koryťák Josef – preventista
Mertl Otakar – hospodář
Konečný František – jednatel
Olšiak Ladislav – referent mládeže
Dojčan Vendelín – kulturní referent
Jedličková Berta – členka výboru
Šuník Jan – člen výboru
Revizní a kontrolní komise:
Šisler Jaromír
Surmin Michal
Kostka Milan
Mrázik Josef

Rok 1967 - Výbor moc nepracoval ač plán činnosti na tento rok byl bohatý, ale podle zápisů
ze schůzí se moc neplnil. Hlavně neplnil své úkoly předseda Holát. Proto bylo
rozhodnuto zvolit výbor nový a to se uskutečnilo na výroční schůzi dne
17.12.1967.

Mrázik Josef – předseda
Bártík František – velitel a člen pléna Okresního výboru ĆSPO v Č.Krumlově
Koryťák Josef – preventista
Dojčan Vendelín – referent pro výchovnou práci
Konečný František – jednatel
Mertl Otakar – hospodář
Olšiak Ladislav – referent pro materiálně technické yabezpečení
Dorovín Josef – referent mládeže
Jedličková Berta – členka výboru
Kostka Milan – člen výboru
Revizní a kontrolní komise
Šisler Jaromír
Surmin Michal
Rok 1968 - 11.01. - požár finského domku v Přední Výtoni – naše družstvo bylo velmi dobře
hodnoceno při zásahu
Dlouholetý člen Martin Job byl navržen na udělení pamětní plakety k 50. výročí vzniku ČSR,
za jeho zásluhy v II. odboji
Rok 1969 - požár v Horní Plané – velká panika – požární vozidla nemohly volně projíždět a 
zásobovat dováženou vodou zasahující jednotku
Rok 1970 - 25. srpna se uskutečnila slavnost na počest 25. výročí založení českého požárního
sboru ve Frymburku Přizváni okolní požární organizace z Černé v Pošumaví, Horní Plané,
Loučovic, Přední Výtoně, Vyššího Brodu, Horního Dvořiště, Netřebic, Brloha a Českého
Krumlova. Program. Zahájení s hudbou. ( Dechová hudba Požární stanice České Budějovice –
kapelník p. Polák). Průvod obcí. Projev k výročí provede zástupce okresu a MNV. Soutěž
v požárním útoku a večer veselice. Vstupné 5 Kč.
Rok 1971 - odchází po 24 letech z funkce velitele František Bártík, ale zůstává nadále
aktivním členem zásahového družstva. Předsedou SPO zvolen Olšiak
Ladislav.Velitelem Josef Dorovín, preventistou Mrázik Josef, jednatelem
František Konečný, hospodářem Otakar Mertl, referentem pro výchovnou práci
František Bártík, refernt mládeže Hýbl Leoš, další členové : Alfréd Solkán, Josef
Koryťák, Milan Kostka, Michal Surmin.
Nastupuje do funkce předsedy Národního výboru Zdeněk Bína a nastává určitý
obrat v činnosti. Po nevydařené výroční schůzi je právě Národním výborem
svolána schůze nová, na kterou jsou pozváni všichni členové a je zvoleno nové
složení výboru SPO.
Rok 1975 - Předsedou sboru Milan Kostka, velitelem Josef Dorovín. Sbor v osadě Milná
žádá o zapůjčení cvičných uniforem. Schváleno pokud do soutěží nedostanou nové. Výbor
Národní fronty žádá všechny společenské organizace o finanční příspěvek na uspořádání
místního kola Československé spartakiády 1975 – schváleno podle možností. V tomto roce
proběhly volby do výboru sboru. Předsedou se stal František Bártík. Velitelem Josef Stašák.
Rok 1976 - Byly ustaveny dvě soutěžní družstva.
1. družstvo – Stašák, Holát, Labaj, Banda, Dorovín, Hýbl, Kostka, Mrázik
2. družstvo – Petráš M., Petráš P., Surmin, Solkán, Šisler M., Zemčík, Šafář, Horák
Náhradníci : Korbel, Španiller, Račák I. Nácvik na soutěže každé úterý a čtvrtek od 17,oo
hodin. Okrsková soutěž i ostatní soutěže dopadly dobře. Činnost sboru se zlepšuje. Výbor
pracuje pravidelně, brigádnická pomoc obci, St. lesům i statku se taktéž zlepšila. Do voleb
Místního národního výboru, byl navržen na poslance za Svaz požární ochrany Josef
Mrázik. Aktivistou Vlaďka Bendová. Na Plenárním zasedání MNV promluví předseda
SPO Bártík Fr. o činnosti za posledních 5 let a podá zprávu o záměrech SPO na
nadcházející volební období. Pro velké sucho byla nasazena naše cisterna na dovážení
vody do osady Pasečná, pro hovězí dobytek. Zavlažoval se park na náměstí a ostatní
zelené plochy v obci. Na výroční schůzi byl podán prvý návrh na výstavbu nové požární
zbrojnice. Stávající již nevyhovuje současnosti. Příslib dali představitelé obce Bína a 
Liebl.
20
Rok 1977 - zvolen nový výbor SPO
předseda – František Bártík - technik
místopředseda – Alfréd Solkán - řidič
velitel – Josef Dorovín - opravář
referent politicko výchovné práce – Josef Mrázik - zámečník
referent prevence – Vendelín Dojčan - traktorista
jednatel – František Konečný - automechanik
hospodář – Otakar Mertl - skladník
materiálně technický referent – Milan Kostka - opravář
referentka žen – Pavla Salzerová – v domácnosti
členové výboru – Jaromír Šisler - elektroopravář
Bohumil Študlar – řidič
Eva Šuníková - kuchařka
Revizní komise – Vladimír Klement – učitel
Michal Surmin - truhlář
Gerhard Procházka - učitel
V tomto roce oslavovala celá naše obec 700 výročí dochované prvé písemně
doložené zmínky o existenci „Frymburka“. Oslava trvala 3 dny v době hlavní turistické
sezóny (červenec). V pátek proběhlo slavnostní Plenární zasedání MNV, kde byly oceňováni
společenské organizace sdružené v Národní frontě, podniky a hospodářské organizace
působící v obci a okolí. Byli sezváni i bývalí občané a funkcionáři, kteří působili ve
Frymburku a pomáhali budovat obec a obdrželi Pamětní listy. Večer následovala taneční
veselice v prostorách Hotelu Vltava a jeho zahradě. Druhý den v sobotu provedla dechová
hudba z Českého Krumlova a z Doudleb budíček. Hlavní událostí tohoto dne byl historický
průvod obcí a velkou manifestací před Domem kultury, kde byla postavena tribuna. Jihočeské
divadlo v Českých Budějovicích obci zapůjčilo ze svých depozitářů kroje a ostatní
rekvizity.Průvod byl sestaven podle scénáře kulturní komise a byl průřezem uplynulých 700
let. Přijel divadelní autobus plný kostýmů, dobových bot atd. Tělocvična Základní školy se
proměnila v jednu velkou šatnu, kde pracovali maskéři, vlásenkáři a další pracovníci divadla.
Dva jezdecké kluby nám přijeli půjčit své koně, aby npř. Jindřich s Rožmberka a další tehdejší
velmoži důstojně projeli svým tehdejším „panstvím“. Majitelé zvířat byli oblečeni do
kostýmů zbrojnošů a pážat a doprovázeli své koně. První polovinu historické části průvodu
tvořilo celkem na 130 účinkujících ( vladaři, rytíři, zbrojnoši, pážata, měšťané, sedláci,
chalupníci, tkalci, rybáři, dřevorubci, zástupci všech tehdejších cechů a další). Druhá část
průvodu toho tzv.novodobého tvořilo včetně pionýrů a svazáků ze dvou pionýrských táborů
celkem více jak 250 spoluobčanů. Zde pochodovali vojáci z blízkých útvarů protivzdušné
obrany a pohraniční stráže, lidové milice, zaměstnanci Státního statku a Státních lesů atd. Za
průvodem jeli ozdobené alegorické vozy těchto národních podniků a zemědělské stroje.
Hlavní projevy přednesli představitelé kraje a okresu. Po této oficiální části se hrálo a 
tancovalo celé odpoledne a celou noc, až do nedělního rána. V kulturním domě probíhala
výstava pamětihodností zapůjčených z depozitářů okresního musea a archívu. Byla vydána i 
pamětní plaketa a vytištěna brožura o životě obce a okolí. V neděli probíhalo sportovní klání a 
různé turnaje na místním sportovišti. Oslavy navštívilo i mnoho turistů a rekreantů trávících
zde dovolenou jak od nás, tak ze zahraničí.
Naše organizace měla nemalý úkol zabezpečit všechny akce během celých oslav a byla
v pohotovosti. Byli utvořeny protipožární hlídky, které se střídaly na jednotlivých akcích a 
hudebních produkcích, protože i naši členové zároveň účinkovali v průvodu a dalších akcích.
21
Hlavní akcí bylo ukázkové námětové cvičení na náměstí za účasti okolních sborů z Milné,
Přední Výtoně, Černé v Pošumaví veřejného útvaru z Českého Krumlova. Dále byla
uspořádána výstavka činnosti Svazu požární ochrany ve Frymburku.
Rok 1978 - MNV vyvíjí nemalé úsilí, aby se začala stavět nová zbrojnice. Projekt je převzatý
na doporučení okresu. Již jich v okrese několik takových stojí. Pro období 70 let
moderní stavba. 3 garážová stání pro požární vozidla a výsuvný žebřík, šatna pro
mužstvo, sklad pohonných hmot, sklad nářadí, krytá cvičná věž, která zároveň
slouží i k sušení hadic, WC a místnost pro mytí hadic, a výstroje a hlavně
klubovna pro schůzovou a další činnost. Na výroční schůzi byla provedena
doplňující volba do výboru SPO. Za odcházejícího Otakara Mertla byl zvolen
Jaromír Šisler a do revizní komise Václav Liebl.
Rok 1979 - začíná se stavět nová požární zbrojnice v akci Z (svépomocí obce).
Stavbu provádí stavební skupina Drobných provozoven
Místního národního výboru, pod vedením Jaromíra Muroňe pracovníka
Národního výboru.
Rok 1980 - Za Jaromíra Šislera je zvolen do funkce hospodáře Pavel Čihák. Organizují se
brigády na výstavbu nové zbrojnice. Na brigády chodí i členové jiných
společenských organizací v obci. Hlavní práce ale spočívá stále na
stavební skupině MNV.
26.listopadu proběhla výroční schůze spojená s volbou nového výboru :
Předseda – Bártík František
Místopředseda – Solkán alfréd
Politický referent – Petráš Miroslav
Velitel – Dojčan Vendelín
Preventista – Mrázil Josef
Jednatel – Konečný František
Hospodář – Čihák Pavel
Organizační referent – Horák Jan
Referentka žen – Šuníková Eva
Materiálně technický referent – Labaj František
Členové výboru – Mikušková Věra
Rozvald František
Salzerová Pavla
Rok 1981 - zvýšená aktivita v brigádnické činnosti na dokončení nové požární zbrojnice, tato
dostavěna a dána do provozu, nákladem 1,2 milionu korun. Slavnostní předání se
uskutečnilo v klubovně zbrojnice, dne 4. prosince při výroční členské schůzi, za
přítomnosti předsedy Národního výboru Bedřicha Šusty, předsedy Okresního
výboru Svazu požární ochrany Jana Vranovského a předsedy místního výboru
Národní fronty ve Frymburku Josefa Grohmana. Výrazně se zlepšily podmínky i 
práce ZO SPO. Veškerá technika se přejímá do socialistické péče a kolektiv
Brigády socialistické práce ze střediska těžké mechanizace Státního statku
přejímá nad mladými požárníky patronát.
Rok 1984 - Nově ustavený divadelní kroužek a první jeho hrou pro školy i dospělé, byla
pohádka s názvem „Mluvící prsten“. Představení, které mělo několik repríz
22
23
doznalo velkého ohlasu a proto se členové rozhodli pokračovat v této kulturní
činnosti. Začíná se tvořit přípravný výbor pro uspořádání okresní hry Plamen ve
Frymburku za spoluúčasti dalších společenských organizací NF, jako Svazarm,
Červený kříž, český svaz žen a dne 6.10. se soutěž uskutečnila.

Rok 1985 - V tomto roce u příležitosti 40. výročí osvobození naší vlasti, byla nastudována a 
uvedena další divadelní hra v názvem „Nikdy“. Jednalo se o drama – hru
z pomezí moravsko - slovenského venkova, které pomáhá partizánskému hnutí.
Protože se jednalo o hru dosti náročnou a s ohledem na malé herecké zkušenosti
našich členů – herců, její nastudování trvalo skoro půl roku a režisér Václav
Liebl – mimo jiné náš hospodář – se dosti natrápil. Přesto se úspěch dostavil a 
hra měla několik repríz i v okolních obcích.

Rok 1986 – 29.03. – požár sklepa v bytovce čp.15 ve Frymburku – zasahovalo 18 požárníků

24.07. - požár skladu pícnin v Bližné – zasahovalo 10 požárníků

07.09. - požár skladu na len ve Frymburk – zasahovalo 20 požárníků

23.12. - zahoření ve sklepě v domě čp. 14 ve Frymburku – zasahovalo
9 požárníků

V únoru byla provedena ukázka požární techniky pro školní mládež. Byl
uspořádán hasičský ples. V dubnu sehrál náš divadelní soubor hru, veselohru
s názvem „ Moje teta tvoje teta „.
V červenci byl uspořádán den otevřených dveří v požární zbrojnici s ukázkou
techniky, výstroje a výzbroje našeho požárního sboru a následovala slavnostní
schůze ke 40 výročí vzniku českého požárního sboru ve Frymburku spojená
s taneční zábavou.
Bylo sebráno a odevzdáno do Sběrných surovin celkem 1359 kg železného
šrotu, 713 kg papíru, 509 kg textilu, 235 kg barevných kovů. Bylo usušeno a 
předáno Státnímu statku celkem 180 q sena.
Proběhla soutěž „Hra plamen“ okresního významu, která nabírá stále větší
popularity. Na organizaci a zajištění se podíleli mimo hasičů i složky Národní
fronty v obci jako Tělovýchovná jednota, Svazarm, Svaz žen, Československý
červený kříž, Socialistický svaz mládeže, vojáci VÚ Svatý Tomáš a vojsko
pohraniční roty Pasečná, členové Lidových milicí Státního statku a členové
Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti. Stává se celoobecní akcí.

Rok 1987 - 04.09. - požár stohu slámy v Přední Výtoni – zasahovalo 14 požárníků

23.10. - samovznícení uhelných briket v domě čp. 105 ve Frymburku –
zasahovalo 13 požárníků

V měsíci březnu proběhlo velké námětové cvičení za účasti 6 okolních sborů na
Zotavovnu ROH v Lipně nad Vltavou. V červnu proběhlo ukázkové cvičení pro
školní mládež a v měsíci říjnu se ve Frymburku a okolí uskutečnila okresní
soutěž Hry plamen pro hasičskou mládež okresu Český Krumlov.
V tomto roce bylo odpracováno v akci Z pro Místní národní výbor celkem 176
brigádnických hodin. Celkem bylo sebráno a odvezeno do Sběrných surovin
24
3238 kg papíru,železa.textilu a skla. Celkem sklizeno 197,6 q sena.Uspořádán
v únoru hasičský ples.
Okrsková soutěž proběhla v obci Světlík, naši účast reprezentovalo družstvo
mužů, žen a mládeže (mladší žáci).
Rada Místního národního výboru požádala o pomoc při školení Civilní obrany
obyvatelstva na úseku požární ochrany podle vzorového programu a 
poplachových směrnic.
Byly provedeny preventivní prohlídky v 64 obytných domech, 15 malých
provozovnách MNV a zjištěno 37 závad z toho 12 závažných s nařízením
okamžité nápravy. Zápisy byly předány Národnímu výboru, komisi ochrany
veřejného pořádku. Ostatní závady byly, až na 3, odstraněny do doby provedení
dohlídek. Státní statek nás požádal o provedení protipožárních prohlídek v 38
objektech, kde bylo zjištěno celkem 18 závad, které formou protokolu, byly
předány bezpečnostnímu referentovi statku.
Proběhla již tradičně okresní Hra plamen. Protože se každoročně na tuto soutěž
sjíždí velké množství družstev, bylo nutné uspořádat mimo soutěž i doprovodný
program. Pro tento rok byla uspořádána soutěž v malé kopané, pohraničníci
provedli ukázku výcviku služebních psů v poslušnosti a v zadržení narušitele
(figuranta) a další ukázky.
Na Valné hromadě v prosinci proběhla volba výboru na další období. Zvolen
staronový výbor beze změn.
Při vyhodnocení soutěže složek Národní fronty za rok 1987, kterou provedla
Rada MNV a VO KSČ, se náš Svaz požární ochrany umístnil na druhém místě,
obdrželi jsme čestné uznání a finanční odměnu v částce 1000.- Kč.
Divadelní soubor uvedl znovu pohádku „Mluvící prsten“.

Rok 1988 - 15.05. - hořela rašelina na skládce u obce Světlík – zasahovalo 12 požárníků

22.05. - samovznícení uhelných briket v domě čp. 30 ve Frymburku –
zasahovalo 14 požárníků

24.05. - samovznícení uhelných briket v domě čp. 134 ve Frymburku –
zasahovalo 12 požárníků

21.06. - požár kuchyňské linky v bytovce v obci Lipno nad Vltavou –
zasahovalo 11 požárníků

24.07. - úklid popadaných stromů na stany a obytné přívěsy včetně vyproštění
zraněných rekreantů, převážně občanů Německé demokratické
republiky na veřejném tábořišti Jestřábí v katastru obce Černá
v Pošumaví po silném větru – zasahovalo 15 požárníků

V únoru byl uspořádán požárnický ples v Hotelu Vltava a náš divadelní soubor
sehrál veselohru s názvem „ Vyloupená pokladna „. V březnu proběhlo za účasti
okolních sborů, námětové cvičení na objekt kravína v obci Světlík včetně
vyvedení zvířat. Účast 14 našich požárníků.
Dále proběhla oslava Mezinárodního dne žen pro všechny naše členky.V květnu
uspořádán za účasti dalších společenských organizací Národní fronty v obci
dětský lampiónový průvod zakončený ohňostrojem nad Frymburkem na kopci
Marta. V červnu byla uspořádána okrsková soutěž. Umístnění 1. místo Frymburk
„A“, 2. místo Milná, 3. místo Frymburk „B“, 4. místo Slupečná, 5. místo Přední
Výtoň. V ženské kategorii se zúčastnilo jen družstvo žen z Frymburku.V červnu
k Mezinárodnímu dni dětí uvedl znovu náš divadelní soubor pohádku
s názvem „Mluvící prsten“. V jednom dni sehrál tři představení. První
dopoledne pro děti naší Základní školy, odpoledne pro 320 dětí Školy v přírodě
ONV Most a večer pro dospělé. V srpnu proběhlo námětové cvičení na náměstí
na výškovou budovu čp. 24 spojené s evakuací osob z prvého poschodí pomocí
skluzavky.
V říjnu proběhla již tradiční podzimní celookresní Hra plamen pro mladé
požárníky v kategoriích nejmladší žactvo do 6 tel, mladší žáci 6-10 let, starší
žáci 10-15 let a dorost 15-18 let s organizačním zajištěním : vedoucí celé
soutěže - vedoucí pro práci s mládeží našeho SPO Dorovín, Petričák a 
Turcovský
Prezence 3 požárníci
Start a cíl – 2 požárníci
Kontrolní stanoviště 1 – všeobecné otázky – 3 požárníci a 1 člen Svazu Československo
sovětského přátelství
Kontrolní stanoviště 2 – střelba ze vzduchovky na terč – 4 požárníci a 4 vojáci VÚ Sv.Tomáš
Kontrolní stanoviště 3 – topografie – 2 vojáci
Kontrolní stanoviště 4 – zdravověda, první pomoc – 2 členové Československého červ. Kříže
Kontrolní stanoviště 5 – hod granátem na cíl – 2 požárníci, 2 příslušníci Pohraniční stráže
Kontrolní stanoviště 6 – požární ochrana značky – 3 požárníci
Kontrolní stanoviště 7 – šplh na volně visícím laně přes potok – 2 požárníci, 2 pohraničníci
Kontrolní stanoviště 8 – požární ochrana praktická ukázka - 3 požárníci
Doprovodný program – kopaná – 4 členové Tělovýchovné jednoty, pohraničníci, Lidové
milice a další.
Strava – svačina (2 špekáčky,rohlík), oběd ve školní jídelně polévka, (řízek, brambor,okurka)
Družstvo žen se zúčastnilo pohárové soutěže v Přední Výtoni kde obsadilo 4
místo, muži útok pro závadu na přenosném agregátu nedokončili. Pohárová
soutěž ve Vlkovicích v srpnu se muži umístnili na 10 místě.
Poměrně byl suchý rok. Proto byla cisternou CAS 25 navážena voda do kravínů
Státního statku, celkem 48 cisteren. Akce Z, výstavba nákupního střediska,
odpracováno celkem 112 brigádnických hodin. Ženy odpracovali 20 hodin při
údržbě parku a výsadbě květin na veřejném prostranství.
Rok 1989 - 13.04. - zahoření v rekreačním objektu v chatové osadě Kobylnice v katastru
obce Lipno nad Vltavou – zasahovalo 8 požárníků
01.06. - samovznícení briket ve sklepě domu čp. 210 – zasahovalo 8 požárníků
12.11. - samovznícení uskladněné senáže ve věži velkokapacitního kravína
v obci Světlík – zasahovalo 5 požárníků
V únoru již tradičně požárnický ples. V dubnu námětové cvičení na sklad sena
v obci Přední Výtoň s účastí 18 našich požárníků. Výpomoc při zajištění
pionýrské akce Partizánský samopal – účast 7 požárníků. V srpnu ukázka
požárního útoku s ukázkou techniky pro 300 dětí ve Škole v přírodě ONV Most
ve Frymburku. Ukázku provádělo mužské družstvo a ženské provedlo ukázku
25
26
soutěžního požárního útoku. Požární soutěž dorostenců v Kaplici – 6 místo a při
podzimní Hře plamen 3 místo. Každoroční jarní mytí náměstí v rámci jarního
úklidu obce. Brigáda na úklidu slámy pro Státní statek v rámci pomoci
zemědělství 88 hodin. Divadelní soubor nacvičil další veselohru upravenou na
frymburské poměry a zvyky s názvem „Babička je formát“. Premiéra měla být
v prosinci, ale listopadové události v celé republice a nastalá situace neumožnila
již její uvedení. Tímto okamžikem soubor svou činnost prakticky ukončil, ač
byla snaha ze strany výboru pokračovat a podporovat dál divadelní činnost.

Rok 1990 - 17.03. - požár staré trávy a lesa u osady Slupečná v katastru obce Lipno nad
Vltavou – zasahovalo 9 požárníků

28.07. - požár lesa u osady Blatná – zasahovalo 14 požárníků

29.07. - požár lesa nad železničním nádražím v Lipně nad Vltavou –
zasahovalo13 požárníků

30.07. - velký požár budovy Lesní správy Vítkův kámen (zámeček) na Svatém
Tomáši a vyvádění celého chovu koní ze stájí (3 uhořeli) – zasahovalo
18 požárníků a dalších několik okolních sborů včetně příslušníků
armády z VÚ Svatý Tomáš protivzdušné obrany státu.

03.08, - požár lesa u osady Blatná na stejném místě, jako dne 28.7. – úmyslné
zapálení – zasahovalo 15 požárníků

05.08. - požár lesa u osady Bližná v katastru obce Černá v Pošumaví –
zasahovalo 16 požárníků

V březnu námětové cvičení na rozsáhlý objekt Školy v přírodě OMV Most ve
Frymburku. V květnu proběhla okrsková soutěž, pouze za účasti dvou družstev
(ostatní 4 ač účast potvrdili, nepřijeli ). Pořadí 1 Př. Výtoň, 2 Frymburk. Sběr
pouze 87 kg papíru a 15 kg textilu.
Z důvodu velkých a ne jenom politických změn ve státě se již Okresní soutěž
Hry plamen v letošním roce neuskutečnila.
V tomto roce zasedá ÚV ČSPO a vydává usnesení, kde se mimo jiné ruší
dosavadní Svaz požární ochrany a vrací se zpět název Sdružení hasičů Čech
Moravy a Slezka, Sbor dobrovolných hasičů, ruší se výroční schůze, nadále to
budou výroční Valné hromady, zavádí se znovu oslovení bratři a sestry atd.
Začínají vycházet Hasičské noviny.
Plánuje se zájezd do Rakouska k navázání spolupráce a ten se také dne 15.9.
uskutečnil do Desslbrunu. K další vzájemné spolupráci již nedošlo.
Na konci roku byla členská základna v počtu 104 členů, z toho 11 dětí, 23 žen a 
70 mužů. Členská základna je rozdělena na přispívající a aktivní členy a členky a 
tím se zjišťuje, kdo chce dále aktivně pracovat.


Rok 1991 - 25.08. - požár řezačky píce (Toron) na farmě Slupečná, Státního statku frymburk
zasahovalo 5 hasičů

05.09. - požár lesa v místní části Bobovec nad osadou Milná – zasahovalo 5
hasičů
07.09. - požár lesa u chatové osady Posudov – zasahovalo 8 hasičů
V roce 1990 se Valná hromada nekonala a byla připravována na únor 1991, ale
nakonec se uskutečnila již 11.ledna a byla spojená s volbami do výboru SDH.
Složení nového výboru je následující :
Bártík František – starosta SDH - důchodce
Dojčan Vendelín – velitel – opravář zemědělských strojů
Petričák Šimon – vedoucí mládeže - řidič
Janků Lubomír – vzdělávatel – správce kulturního domu
Liebl Václav – hospodář – technik lesní správy
Šuhajová Marie – jednatel – prodavačka
Skoupil Karel – preventista – řidič St. statku
Labaj František – strojník – řidič St. statku
Mrázik Josef – člen výboru – opravář zemědělských strojů
Šafář Zdeněk – člen výboru – správce rek. zařízení
Šuníková Eva – členka výboru - prodavačka
Bršťáková Zdena – členka výboru - dělnice
Do kontrolní a revizní komise byli zvoleni : Rozvald František - rybář
Čihák Pavel – těžební mistr
Mrázik Josef - opravář
Členská základna činí 75 členů z toho 19 žen.
Současné zastupitelstvo obce Frymburk se o naši práci a celkovou činnost vůbec nezajímá.
Dříve si nás 2x do roka zavolala Rada MNV a chtěla vědět jakou máme činnost. Přitom na
jaře při kontrole Okresní správou PO bylo obci uloženo, projednat požární otázku včetně
požárního řádu do konce měsíce srpna.
Obec místo toho začíná uvažovat o zřízení profesionální hasičské stanice ve Frymburku, jako
datašované pracoviště Útvaru PO v Českém Krumlově. Hlavním důvodem je údajně
dojezdový čas zásahového vozidla z Českého Krumlova do Frymburka (cca 20 až 30 minut
od výjezdu, podle hustoty provozu a povětrnostních podmínek). Do vzdálenějších míst jako
např. Horní Planá, Pernek, Pasečná a další, je dojezdový čas ještě delší.
V prosinci byl proveden návoz a tlakování vody pro St. statek Frymburk (173 odpracovaných
hodin).
V dubnu účast na okrskové soutěži ve Světlíku 1. místo a postup do okresního kola. V květnu
okresní soutěž v Kaplici umístnění na 8. místě (rozpojená hadice při útoku). Námětové
cvičení se uskutečnilo u obce Světlík na objekt těžby rašeliny.
Rok 1992 - 01.01. - na nový rok v ranních hodinách jsme vyjížděli na požár rekreační
chalupy v osadě Mokrá, katastr obce Černá v Pošumaví - jeden z nejtěžších požárů pro jeho těžkou terénní dostupnost byl požár
lesa v Chráněné oblasti Čertova stěna u Loučovic - další dva lesní požáry malého rozsahu
27
Námětové cvičení proběhlo v osadě Pasečná na tamní velkokapacitní kravín. Fingovaný požár
byl spojen s vyvedením hovězího dobytka z ohroženého prostoru.
Začíná další přes hraniční spolupráce s hasiči v Rakouském Haslachu. V únoru se uskutečnila
schůzka výboru a zastupitelstva obce, kde se projednávalo zřízení pracoviště profesionálních
hasičů ve Frymburku a dnem 1.září bylo pracoviště zřízeno. 6 našich členů přešlo
k profesionálním hasičům, ale i nadále zůstávají i členy SDH. Bude zde sloužit zatím 9 hasičů
ve třech směnách 24 hodin denně. Naše veškerá technika přejde převodem na profesionální
jednotku. Bylo dohodnuto, že pro potřeby SDH bude složit vozidlo AVIA. Dále dohodnuto,
aby v případě výjezdu profi.hasičů, byli k dispozici ve zbrojnici 2 – 3 dobrovolní hasiči
k obsluze vysílačky, případně výjezdu dalšího vozidla. V září uskutečněn pro členy a jejich
rod. příslušníky zájezd do Německa do Bavorského národního parku.
Na prosincové výroční valné hromadě byla provedena změna ve funkci velitele. Na vlastní
žádost se funkce vzdal Vendelín Dojčan. Proto byla provedena volba nového velitele po
předchozím návrhu a projednání ve výboru a do funkce byl zvolen Miroslav Petráš dosavadní
strojník a dlouholetý člen SDH.
Rok 1993 - 21.04. - požár v Loučovických papírnách v Prokopě (sklad starého
papíru,určeného k reciklaci) – zasahovalo 7 hasičů
24.04. - požár na skládce odpadu v Hůrce, katastr obce Černá v Pošumaví –
zasahovalo 8 hasišů
24.04. - požár lesa v Herbertově, katastr obce Vyšší Brod – zasahovalo 7 hasičů
11.05. - požár lesa u osady Bližná v rekreační oblasti, katastr obce Černá
v Pošumaví – zasahovalo 6 hasičů
11.05. - požár skládky v osadě Žlábek, katastr města Horní Planá – zasahovalo 9
hasičů
17.05. - požár lesa u osady Bližná v rekreační oblasti, katastr obce Černá
v Pošumaví – zasahovalo 7 hasičů
18.05. - požár hospodářské budovy (stáj) v Perneku - dále bez uvedení datumu a počtu zasahujících hasičů byli ještě 2
výjezdy do Papíren Loučovice, vždy se jednalo o zahoření. V jednom
případě ve skladě materiálu a v druhém u papírenského stroje.
Stav členské základny 80, z toho 62 mužů a 18 žen.
Prováděly se preventivní prohlídky ve všech objektech ve vlastnictví obce a o prohlídky
požádal i Lesní závod Vyšší Brod v objektech ve Frymburku a okolí. Bylo utvořeno 5
prohlídkových dvojic pro zvládnutí tohoto náročného úkolu.
SDH byl v osadě Milná dnem 6.5.1993 zrušen. Výzbroj a výstroj převzal SDH Frymburk
a veškerý materiál byl převezen do zbrojnice ve Frymburku.
Okrsková soutěž tentokráte na Slupečné. Frymburáci vyhráli a postoupili do okresního
kola, kde skončili na 6 místě. Mládež sbírala zkušenosti na soutěžích ve Vyšším Brodě,
Českém Krumlově a v Holubově při Hře plamen. V tomto roce cvičilo 1 družstvo mužů a 
1 družstvo mládeže.
28
Byla obnovena tradice stavění Máje před zbrojnicí. O spolupráci byly požádány Lesy
Vyšší Brod a.s.se svou technikou.
Rok 1994 - v tomto roce náš sbor nevyjížděl k žádné události
příprava na oslavy 50. výročí českého hasičského sboru ve Frymburk
Dorostenci se umístnili v okresním kole hry Plamen na 3 místě
23.12. jsme vyjeli do Freistadtu do Rakouska, kde v prostorách nové hasičské
zbrojnice proběhlo od 17,00 hodin předání světla míru a přátelství. Po příjezdu
domů, jsme světlo rozvezli do okolních obcí a osad a předali do místního
kostela. Po celou dobu vánočních svátků taktéž hořelo v naší zbrojnici.
Rok 1995 – požár hospodářských budov Fary v obci Světlík
Oslavy 50 let založení českého hasičského sboru ve Frymburku.
Proběhli ve dnech 21 až 23.7.1995 s tímto programem :
pátek 21.7. - Slavnostní Valná hromada SDH
sobota 22.7. - Budíček v místním rozhlase v 8 hodin
Výstava hasičské techniky, den otevřených dveří ve zbrojnici 8,30 do 14,00
hodin
Výstava 50 let činnosti SDH v klubovně ve zbrojnici od 8,30 až 18,00 hodin
Průvod obcí od hasičské zbrojnice přes náměstí na místní sportoviště, 10,00 až
10,30 h.
Soutěž hasičských družstev v požárním útoku a štafetě za účasti okolních sborů
od 11,00 do 14,00 hodin
Koncert dechových hudeb z ČR a NSR před restaurací Na Rynku a Hotelem
Maxant od 12,00 do15,00 hodin
Námětové cvičení na náměstí od 15,00 do 16,30 hodin
Veselice na náměstí za účasti dechových hudeb od 18,00 do 22,00 hodin
neděle 23.7. - Výstava 50 let činnosti SDH v klubovně ve zbrojnici od 8,00 do 14,00 hodin
Fotbalové utkání mezi mladými hasiči a starými pány o sud piva na sportovišti
výkop v 9,30 hodin
Okrskové kolo proběhlo v Přední Výtoni s účastí 4 družstev. První skončilo družstvo
Př.Výtoně, na druhém místě skončilo družstvo Frymburka (starší), třetí zůstali mladší
frymburáci a poslední družstvo ze Slupečné.
Před vánočními svátky proběhla řádná Valná hromada, kde se volil nový výbor na další
funkční období. Do výboru byli zvoleni :
Starosta – Václav Liebl – lesní technik
Místostarosta – Vendelín Dojčan - traktorista
Velitel – Jan Carvan
Jednatel – Josef Novák – zaměstnanec Papíren Loučovice
Hospodář – Karel Hadač – profesionální hasič
Preventista – Karel Skoupil – profesionální hasič
Člen výboru – Lubomír Janků – zároveň velitel okrsku – zaměstnanec obce
Revizní komise – František Bártík - důchodce
Miroslav Petráš – profesionální hasič
František Labaj – profesionální hasič
29
Dne 03.03.1995 se konala schůze okrsku, kde proběhli i volby. Do funkce starosty byl znovu
zvolen Lubomír Janků z Frymburku, jeho zástupcem Martin Maček z Přední Výtoňe,
velitelem Adolf Stoiber z Přední Výtoňe, jeho zástupcem Vendelín Dojčan z Frymburku.
Rok 1996 - 21.04. - požár smetiště v osadě Bližná - zasahovalo 6 hasičů
21.04. – požár louky v Dvořetíně – zasahovalo 5 hasičů
23.04. – požár lesa u Slupečné – zasahovalo 8 hasičů
Dosavadní velitel Jan Carvan záhy po zvolení požádal o uvolnění z funkce, pro odstěhování
z obce za výhodnějším povoláním s vyšší mzdou. Jeho nástupcem se stal Jiří Jílek.
Rok 1997 - 15.02. požár podkroví a střechy ve vile „Gazela“ v Horní Plané. Vedle
prof.hasičů, zasahovalo i 5 dobrovolných hasičů.
01.06. požár rodinného domku v Lipně nad Vltavou – zasahovalo 12
dobrovolných hasičů
Zvyšuje se roční členský příspěvek na 100.- Kč. Členská základna klesá. K 31.12. je stav
celkem 49 mužů,13 žen a 7 mladých hasičů.
Rok 1999 - preventivní prohlídky proběhly v jednom rodinném domku, ve 4 obytných
domech, v jednom rekreačním zařízení, v 6 obchodech, ve dvou drobných provozovnách, v 5
veřejných objektech a v 5 ostatních objektech. Celkem bylo zjištěno 31 závad, z toho 22
odstraněno ihned při kontrole a 9 předáno k řešení na Obecní úřad.
Zásahy : 2x jsme byli povoláni k lesním požárům, 2x jsme prováděli technickou pomoc, 3x
technologickou pomoc a 4x jsme odstraňovali technické závady. Během roku proběhlo 2x
prověřovací svolání jednotky, z toho 1x v mimopracovní době a 1x v noci. Na Valné hromadě
byla provedena volba nového výboru. Starosta Václav Liebl, zástupce starosty Radek Šuhaj,
Velitelem Antonín Labaj ml., zástupcem velitele Jiří Jílek, preventistou Karel Skoupil,
jednatelem Josef Novák, hospodářem Karel Hadač,a členy výboru Vendelín Dojčan a Petráš
Miroslav ml. Revizoři : František Labaj, František Bártík, Josef Tichovský. Velitelem okrsku
zůstal i nadále Lubomír Janků.
Nedaří se aktivovat mládež do řad SDH a už vůbec se nedaří získávat členy do zásahového
družstva. Mládež se nejprve zeptá „ co zato“. Mládež se o dobrovolnou zájmovou činnost
moc nezajímá. Soutěžní družstvo skončilo v tomto roce v okresní soutěži na 8 místě.
Rok 2000 - 21.01. požár polského autobusu v lyžařském středisku Kramolín
11.02. požár Dřevozpracující dílny fa. p. Boháče ve Frymburku
Tento rok byl na činnost sboru dost bohatý. Proběhlo školení zásahového družstva s tématy,
nebezpečí na místě zásahu, principy ochrany zdraví a životů, záchrana osob, zvířat a majetku,
obsluha radiostanic. Školení provedli profi hasiči Hadač, Rožboud a Vejvara.
Okrsková soutěž proběhla v Přední Výtoni, kde proběhlo i námětové cvičení na „hořící“
restauraci, kde byla vyzkoušena dálková doprava vody.
30
Byla provedena příprava na prvé frymburské letní slavnosti. Sbor se zavázal, že každoročně
v rámci slavností provede soutěž v požárním útoku o putovní pohár starosty obce. Premiéra
dopadla velice dobře, vítězství bylo naše a šumivé vínečko z putovního poháru chutnalo nejen
celému družstvu, ale i starostovi obce Oto Řezáčovi. Prezentovali se i naši profesionální
hasiči ukázkou vyproštění zraněné osoby z havarovaného vozidla. Směna ve složení Labaj
František, Malák Štefan a Karel Skoupil se pořádně zapotili, nejen při krásném slunném
počasí, ale i přistavením pořádného nepoškozeného automobilu. Během léta se soutěžní
družstvo účastnilo celkem 11 soutěží s různým umístněním od 3 až po 13 místo. Při každém
sportu je potřeba trochu toho štěstí.a to bylo zrovna někde jinde. Během roku jsme uspořádali
hasičský plas a velikonoční zábavu. Provedli jsme ve spolupráci s úřadem obce sběr
železného šrotu a před vánočními svátky jsme přivezli do obce Betlémské světlo míru a 
přátelství od kolegů hasičů z Rakouska a rozvezli do okolních osad. Nastala změna ve funkci
velitele zásahového družstva. Stal se jím Antonín Labaj ml. a funkci zástupce velitele převzal
Pavel Mazura.
Rok 2001 - v tomto roce jsme nikam nevyjížděli, přestože v okolí hořelo. Jedenkrát jsme
dovezli plošinu k zásahu na padlé stromy ve veřejném tábořišti Jestřábí u Černé v Pošumaví.
4x jsme drželi hotovost – 7.7. a 14.7. při vichřici a 17.8. při požáru lesa v Kobylnici a 24.12.
při požáru hotelu Kramolín u Lipna nad Vltavou. HZS z Č. Krumlova k tomuto požáru
(vzdálenost 31km) jeli necelou hodinu pro velmi špatný stav komunikací. Naše jednotka
seděla připravená ve zbrojnici ( vzdálenost k požáru 6 km). Požární poplach nebyl pro nás
vyhlášen. A tak jsme pouze naslouchali tomu, jak krumlovští hasiči hlásí do vysílačky, že
cesta je mizerná a že musí jet pomalu.
Soutěžní družstvo se během roku účastnilo 9 soutěží s výsledkem : 1x první, 1x druzí, 1x
čtvrtí, 1x pátí, 1x osmí, 1x devátí, 1x třináctí, 1x patnáctí a 1x osmdesátí první z celkového
počtu 106 družstev. Námětové cvičení proběhlo ve Frymburku v rámci letních slavností, na
objekt Kulturního domu s dálkovou dodávkou vody, ve spolupráci s okolními sbory a profi
jednotkou z Frymburka. Sklidili jsme velký úspěch nejen od přihlížejících diváků, ale i od
Ing. Rožbouda z HZS v Českém Krumlově, který celou akci kontroloval.
Rok 2002 - 11.03. – jsme likvidovali požár louky u chatové osady Svatonina Lhota –
zasahovalo 7 hasičů
10.07. – v podvečer jsme vyjížděli na likvidaci padlých stromů po větrné smršti – zasahovalo 8 hasičů
V srpnu jsme asistovali při natáčení seriálu Hop nebo Trop pro Českou televizi.
V tomto měsíci byly také sužující povodně pro celou republiku. Během povodní jsme
nezasahovali, neboť podle OPIS v Č.Krumlově náš sbor nebyl potřeba. A tak jsme drželi
hotovosti o 10 mužích, kteří průběžně hlásili, kde se nacházejí, aby byli kdykoliv k zastižení a 
v co nejkratší době. Každé ráno jsme hlásili do Č.Krumlova kolik máme mužů v hotovosti. Po
několika denním nezájmu o pomoc se šli někteří členové nahlásit na krizový štáb a pomáhali
při likvidaci škod po záplavách. Vzhledem k povodním jsme se nezúčastnili žádných soutěží,
protože byly z poloviny zrušeny.
Podařilo se nám koupit starší PS12 a nechali jsme udělat generální opravu motoru a čerpadla.
Rok 2003 - v lednu jsme měli tři zásahy po sobě. Byla to likvidace popadaných stromů po
větrné smršti a sněhové vánici.
20.04. výjezd na požár suché trávy
31
26.04. držena hotovost ve zbrojnici
14.06. jsme pomáhali profesionálním hasičům při vyprošťování převrácené
jachty v Kovářovské zátoce lipenského jezera.
20.07. požár lesa v obtížném terénu v Loučovicích
22.08. držena hotovost ve zbrojnici po výjezdu profesionální jednotky
25.10. držena hotovost ve zbrojnici po výjezdu profesionální jednotky
Tento rok byl pro nás úspěšný jak po stránce sportovní, tak i pracovní. V požárním sportu
jsme se v okrese celkově umístnili na šestém místě z dvaceti pěti soutěžících družstev.
Proběhlo školení na práci s motorovou pilou včetně zkoušek. Již tradičně se stavěla májka a 
prováděl se sběr železného šrotu. Zúčastnili jsme se sportovního dne pořádaného Policií ČR
v Přední Výtoni, kde jsme zajišťovali doprovodný program. Společně s policií a kolegy z Př.
Výtoně jsme provedli ukázku hašení hořícího automobilu pomocí vrtulníku a následným
dohašením z děl hasičských automobilů CAS 32 a CAS 25. V červnu jsme se zúčastnily
v několika disciplinách okresní soutěže v Kaplici, kde jsme skončili na šestém místě z deseti
soutěžících a handicapovaným dětem z Německa jsme předvedli hasičskou techniku.
Následovalo dalších 5 soutěží s různým umístněním. Na podzim jsme se vypravili na
přátelské setkání a posezení do Šardic na Moravě. Proběhla prohlídka dvou zbrojnic a 
proběhlo i sportovní klání, kde jsme prohráli v nohejbale, ale ve fotbale jsme suverénně
vyhráli. Večer následovala seznamovací a poznávací akce ve vinném sklípku. Proběhlo také
cvičení ve spolupráci s frymburskými profesionálními hasiči, kdy se celá naše jednotka
účastnila vystřihování zraněné osoby z vraku automobilu a další záchranné práce. Dík patří
všem profíkům za názorné předvedení veškeré jejich techniky a nastínění možných
komplikací. Na valné hromadě proběhla doplňující volba. Zástupcem starosty se stal Petr
Dvořák a zástupcem velitele se stal Josef Trávníček.
Rok 2004 - 21.01. ve 22,38 hodin, požár rekreační chaty v chatové osadě Lojzovy paseky.
Neprohrnuté cesty a mráz –19,°C. Vzniklá škoda 900,000 Kč. Uchráněné
hodnoty 0 Kč. Příčina vzniku požáru – špatný stav komínového zařízení –
spáry v komíně.
24.02. držena hotovost ve zbrojnici – požár komína v Horní Plané
03.04. držena hotovost ve zbrojnici – požár v Papírnách Loučovice
22.05. v 10,14 hodin, požár rodinného domku ve Frymburku. Vzniklá škoda
800,000 Kč. Uchráněná hodnota 3,000,000 Kč. Při požáru byla zraněna
jedna osoba. Příčinou vzniku požáru byla technická závada na
elektrickém zařízení – televizoru.
01.06. ve 04,16 hodin, požár truhlárny a kotelny v objektu ocelokolny ve
Frymburku. Vzniklá škoda 3,000,000 Kč. Uchráněné hodnoty 1,500,000
Kč. Příčinou vzniku požáru pravděpodobně technická závada –
nepředpokládané změny provozních parametrů zařízení kotelny.
32
22.09. držena hotovost ve zbrojnici – požár komína v rodinném domku ve
33
Frymburku

Prvním rokem proběhla na náměstí 18. září soutěž Jihočeské hasičské ligy a zároveň se
soutěžilo o Velkou cenu Českokrumlovska za účasti 19 družstev, z toho byly
4 ženská družstva. Pro nás to byla náročná akce, ale díky skvělé podpoře starosty obce a 
zaměstnanců Obecního úřadu. Ono soutěžit a ještě přitom organizovat celou soutěž je dost
náročné. Přesto se naše družstvo umístnilo v rámci Jihočeské ligy na 21 místě z 65 soutěžních
družstev. V soutěži o Velkou cenu Českokrumlovska jsme získali tzv. bramborovou medaili
za 4 místo v okrese z 19 družstev. Dostalo se nám od vedení ligy i uznání za velmi dobře
uspořádanou soutěž a prý perfektní organizační zajištění. Což nás těší a zároveň zavazuje do
budoucnosti, jelikož jsme se rozhodli tuto soutěž ve Frymburku pořádat každoročně.

Provedli jsme pro Základní školu den otevřených dveří ve zbrojnici, kde profesionální hasiči
dětem ukázali vybavení jednotlivých vozidel a vysvětlili co a jak se na co používá. Náš sbor
zase seznámil děti se soutěžemi a hrou Plamen. Po této akci se nám přihlásilo 16 žáků do
kroužku mladých hasičů. Hlavní činnost s mládeží se rozjela až po prázdninách v novém
školním roce. Teoretickou část vede starosta a praktickou část strojník Josef Trávníček.
Pravidelné schůzky jsme stanovily na každé pondělí od 16 do 18 hodin a každou sobotu od 16
hodin mohou navštěvovat v zimním období školní tělocvičnu.

Na tří denní návštěvu přijeli hasiči a hasičky ze Šadric v okrese Hodonín. Připravili jsme pro
ně zajímavý program. Ubytování měli zajištěné v Hotelu Fontána na Hrdoňově u Frymburka.
Zde se také odehrál i družební společenský večer s hudbou a tancem. Navštívili Lipenskou
podzemní elektrárnu, prohlédli si útvar HZS v Českém Krumlově, povozili jsme je po okolí a 
ukázali pamětihodnosti. Prošli se Frymburkem a seznámili se s jeho historií. Druhý večer se
odehrál v restauraci Na Rynku, kde shlédli naše videa z naší činnosti a rozvinula se i velká
diskuse o všem možném a ke konci i nemožném.

Na podzimní schůzi okrsku byl zvolen velitelem okrsku Martin Maček z SDH Př. Výtoň.
Dosavadní velitel Lubomír Janků pro svou dlouhodobou vážnou nemoc nemůže tuto funkci
nadále vykonávat zastávat a požádal o uvolnění.

Na Valné hromadě v závěru roku byla provedena volba výboru pro další pětileté období.
Starostou i nadále Václav Liebl, velitelem Antonín Labaj ml.. Dále zvoleni Josef
Trávníček,Karel Hadač, Petr Dvořák, Jan Kubát, Karel Skoupil a Josef Novák. Revizoři
František Bártík, Pavel Trávníček a František Labaj.

Požárnost v roce 2004 a v okrese Český Krumlov za posledních 10 let

Rok počet požárů přímá škoda usmrceno osob zraněno osob

1995 133 7,690,600 0 4
1996 154 13,334,900 0 11
1997 170 2,551,000 0 8
1998 185 8,509,000 0 17
1999 169 4,639,000 1 10
2000 176 10,461,000 1 5
2001 137 1,844,000 0 2
2002 148 2,973,000 3 15
2003 187 4,692,000 0 2
2004
144 22,548,000 0 4
Jednotky PO (HZS a jednotky PO obcí a měst) zasahovaly v roce 2004 celkem v 898
případech. Z toho 144 zásahů u požárů, z toho bylo 8 požárů bez účasti jednotek PO. Dále
bylo 232 zásahů u dopravních nehod, při kterých bylo zachráněno 11 osob. při úniku
nebezpečných látek bylo zasahováno v 56 případech, z toho 53x při úniku ropných produktů.
Ve 421 případech byla poskytnuta technická a technologická pomoc při vzniku technických
havárií, při kterých bylo zachráněno 7 osob. V roce bylo i 45 planých výjezdů.
Přímé škody způsobené požáry byly vyčísleny na 22,548,000 Kč. Hasiči svými zásahy
uchránili hodnoty za 56,428,000 Kč. Při požárech nikdo nepřišel o život, zraněny 4 osoby a 
10 osob bylo evakuováno.
Rok 2005 – 02.05. – jednotka zasahovala při požáru lesa u hraničního přechodu Guglwald
14.11. - jednotka zasahovala u požáru rekreační chaty,požár většího rozsahu.
Vyjeli jsme s plošinou, ale ta už se nedala použít, tak jsme prováděli
dohašovací a likvidační práce po boku profíků z Českého Krumlova.
Již tradičně proběhla soutěž v požárním sportu v rámci frymburských slavností. Letos jsme
program obohatily o soutěž mladých hasičů v požárním útoku a štafetě 4x 80m.
Naši mladí si již vyzkoušeli jak chutná opravdová soutěž. Jejich umístnění nebylo ještě na
takové úrovni, jak bychom chtěli. Umístnili se v rámci okresu na předposledním 11.místě.
Žádná sláva nebyla ani v umístnění dospělých. Muži se postavili v okresní soutěži na start jen
ve dvou soutěžích ze 6. Také tomu odpovídalo jejich umístnění. Obsadili 7 místo z 12.
V září proběhla již tradičně soutěž v rámci Jihočeské hasičské ligy. Přijíždí stále více
soutěžních družstev. Frymburská soutěž začíná mít v kraji své dobré jméno.
Další významnou událostí v tomto roce bylo předání Betlémského světla míru a přátelství
v našem kostele Sv. Bartoloměje dne 23.12. 2005. Před 17 hodinou se začali sjíždět jednotlivé
dobrovolné sbory okresu, dorazila delegace hasičů z Rakouska a pozvaní hosté z HZS. Před
kostelem vyhrávala rakouská kapela vánoční melodie. Ve slavnostně vyzdobeném kostele
všechny přítomné přivítal starosta SDH Václav Liebl . Školní mládež zpívala koledy. Projev
pronesl starosta obce Oto Řezáč a za hasiče územní ředitel pplk. Pavel Vejvara. Zdravici od
kolegů z Rakouska pronesl územní velitel z Freistadtu. Betlémskému světlu požehnal
frymburský farář P. Záleha a následovalo za zvuků varhan předání světla jednotlivým
sborům. V restauraci „Na Rynku“ bylo připraveno pro rakouské kolegy a kapelu malé
občerstvení od starosty obce. Byla to velmi zdařilá akce.
Rok 2006 - 04.01. výjezd na likvidaci padlých stromů na vozovku. Naše jednotka byla
nasazena na zprůjezdnění silnice z Rožmberka nad Vltavou směrem do
Větřní u Českého Krumlova. Společně s jednotkou z Vyššího Brodu a 
traktorem s pluhem jsme začali. Po několika hodinách se přidal i bagr
z Povodí Vltavy. Po šesti a půl hodině, za pomoci 3 motorových pil, jsme
se na křižovatce směrem na Neslbach spojili s kolegy, kteří postupovali
proti nám od obce Větřní. Byli to profesionálové z Č. Krumlova a 
dobrovolní z SDH Přířez.
V únoru se naše jednotka opravdu nenudila. Jednalo se jednu technickou pomoc
34
35
se spadlou střechou. 4x shazovali sníh ze střech, 1x odklízení sněhu ze střech
v technické zóně v obci Černá v Pošumaví. A jeden výjezd k dopravní nehodě.
Největší zásah byl 08.02. , kdy spadla střecha rekonstruovaného penzionu
Bohemia ve Frymburku. Zajištění okolních budov a částečná likvidace střechy
trvala přes 3 hodiny.

11.02 – naše jednotka vyjela na odklizení sněhu ze střech výrobních hal v Černé
v Pošumaví. Sněhová nadílka pokrývala střechy od 40 cm až po 1,50metru.
Odklidili jsme sníh z 5 střešních konstrukcí o rozloze 1600 m2 a sházeli 608
kubíků sněhu.

V březnu následovaly 3 zásahy. 2x technická pomoc shazováním sněhu ze
střech ve Frymburku a jedna technická pomoc při pádu střechy na vozidlo
rychlé záchranné služby.

04.03. – se konal výcvik pro záchranu a vyproštění tonoucího ze zamrzlé vodní plochy
v Dolní Vltavici. Organizátorem školení byla českokrumlovská Vodní
záchranná služba. Povětrnostní podmínky při výcviku. Sněžení, vítr, teplota –
3°C, teplota vody 4°C. Výcviku se zúčastnili mimo naší jednotky i SDH Černá
v Pošumaví, Přední Výtoň, Hořice na Šumavě, Boletice a hasiči z Rakouska.
Naše jednotka nacvičovala vytažení tonoucího z vody pomocí nafukovacího
člunu, lan, žebříků a hadic. Při návratu na základnu, jsme byli povolání opět na
shazování sněhu z obytných domů.

05.05. – v časných ranních hodinách, jsme vyjížděli na letošní největší zásah. Jednalo
se o požár objektů bývalé sodovkárny v Černé v Pošumaví. Po příjezdu na
místo, jsme byli velitelem zásahu určeni k plošině AVP 20 (jednotka HZS
Frymburk), která prováděla zásah dvěma proudy C na hořící střechu jednoho
z objektů. Dále jsme provedli napojení hadice B na CAS K 24 k doplňování
vody. Další členové naší jednotky připravili přenosný agregát PS 12
k vodnímu zdroji vzdáleném cca 100m a doplňovali jsme přijíždějící cisterny.
Zároveň jsme provedli rozvinutí 6 ks hadic B pro dálkovou dopravu vody a tím
se zastavila kyvadlová doprava a cisterny se doplňovaly přímo u požářiště.

24.08. – jsme byli povoláni k požáru chatky v kempu u Frymburka. Po příjezdu byla
nahlášena lokalizace od HZS Frzmburk. Naše jednotka nezasahovala a byla
odvolána zpět. Jednalo se o malý požár, který při nahlašování oznamovatelem
na dispečink byl zbytečně zveličen.

Stav členské základny : celkem 55 členů, z toho 34 mužů, 8 žen a 13 mladých hasičů. Změna
ve složení kontrolní a revizní komise. Z funkce odchází František Labaj a na jeho místo byl
zvolen Antonín Labaj st..

Rok 2007 - z 18 na 19.01 v nočních hodinách byla po složitém svolávání povolána naše
jednotka na odstraňování následků větrné smrště Kyryl. Jednotka byla
svolána obtížně z důvodu nefunkčnosti sirény s ohledem na přerušenou
dodávku elektřiny a nefunkčnosti mobilních sítí. Odstraňovali jsme
popadané stromy v úseku Frymburk – Černá v Pošumaví.

- 16.04 výjezd na požár rekreační chaty v oblasti Lojzovy paseky
36

- 26.04 asistence při požáru polystyrenových desek v Hotelu Frymburk

- 26.07 technická pomoc s CAS 32 v Hotelu Frymburk čištění komunikace

- 22.11 technická pomoc pro Městys – shazování sněhu a ledu ze střech

Jak pracuje naše mládež během roku. (převzato z jejich výroční zprávy)

Duben – Účast na taktickém cvičení dospělých. Pracovali jako figuranti
s různým zraněním. Taktické cvičení se uskutečnilo v osadě Blatná,
kde doslova hořel starý seník (úmyslně zapálený po dohodě s HZS).
Okolním jednotkám byl vyhlášen ostrý požární poplach. Cvičení se
zúčastnila i rychlá záchranná služba z Frymburka. Několikrát se cvičil
požární útok na sucho, aby se zjistilo která funkce v družstvu komu
nejlépe jde. Účast na sběru železného šrotu s dospělými.
Na první soutěž jeli do Holubova a umístnili se na 4. místě. Běhali na
Čas, na hřišti s umělým povrchem pod Základní školou. Pomáhali při
zdobení májky a proháněli „čarodějnice“.

Květen - Další soutěž, tentokrát v Horním Dvořišti a zase čtvrté místo. Tento
měsíc byl spíše měsícem udržování formy a opakování včetně přípravy
na soutěž v rámci frymburských slavností.

Červen - Hodiny přípravy se vyplatily, protože jsme soutěž na slavnostech již
podruhé vyhráli. Další akcí bylo raftování po Vltavě z Vyššího Brodu
do Zlaté Koruny. Výlet byl rozdělen na dvě etapy. První den dojeli do
veřejného vodáckého tábořiště Na pískárně u Větřní. Druhý den do
Zlaté Koruny se zastávkou v Českém Krumlově, kde se podívali do
muzea útrpného práva, pozdravili medvědy a navštívili muzeum
voskových figurín. Po přespání v tábořišti ve Zlaté Koruně následoval
odjezd domů. Další soutěž se konala Malontech. Moc to nešlo a 
skončili na osmém místě. Asi už se těšili na prázdniny, kdy „hasišák“
se nekoná.

Září - Další soutěž v Dolním Dvořišti. Umístnění – zase čtvrté místo (už
potřetí). Prováděli úklid klubovny ve zbrojnici, smotávali hadice a 
připravovali se na další soutěž. Byli na procházce již začínající
podzimní krajinou a opakovali si tak trochu přírodopis, ale i orientaci v 
terénu. Začalo se s opakováním topografie, s uzlováním, s hasebními
látkami i způsobem jejich použití a probíhal cvičně i útok.

Říjen - Účast na podzimním sběru železného šrotu s dospěláky. Znovu se
piloval útok. Prováděla se střelba ze vzduchovky na terč, probírali se
základy zdravovědy. Poslední soutěž v tomto roce proběhla
v Besednicích. Ač příprava byla dobrá, umístnění už tomu
neodpovídalo. Až šesté místo. Celkově v okrese skončili na pátém
místě. Podzimní kolo hry Plamen se konalo v Třísově. Čas nebyl
špatný, ale se znalostmi na jednotlivých stanovištích to už tak dobré
nebylo. V cíli ale věděli vše – zajímavé. Bylo z toho sedmé místo.
Soutěžní rok skončil. Přes dlouhé zimní období od listopadu do března se schází v tělocvičně
při různých míčových hrách. Tu a tam jim vedoucí postaví tzv. opičí dráhu, cvičí na nářadí,
cvičí zkrácený útok na sucho a štafetu dvojic. Píší různé testy z hasičiny. Chodí přikrmovat
lesní zvěř ke krmelci atd..
Rok 2008 - V tomto roce se jako již tradičně konala v měsíci září soutěž Jihočeské hasičské
ligy (JčHL). Tentokrát jsme to pojali trochu jinak. Jednak to byla poslední soutěž tohoto
ročníku, jednak se konala místo odpoledne až večer a v neposlední řadě byla spojena se
zábavou přímo na náměstí, kde byl postaven pivní stan a vněm pro všechny soutěžící i diváky
vyhrávala kapela až do tří hodin ráno. Sjelo se zatím rekordních více jak třicet družstev
z celého kraje i Vysočiny. Soutěžilo se dvoukolově a tím se celá soutěž protáhla až přes
půlnoc. Poslední družstvo žen, běželo v půl jedné, za stále se zvyšujícího chladu.
Další novinkou v práci našeho SDH bylo utvoření soutěžního družstva žen. Devět děvčat si
řeklo, navnaděni soutěží JčHL, kde viděly jak se to dělá, že to zkusí a přes zimní období se to
naučí a se vší vervou se pustily do nácviku v tělocvičně a na jaře i venku. Dosahované časy
ukazovaly na střed soutěžního pole. Mládež se zúčastnila 5 soutěží s umístněním
proměnlivým a to 8,6,2,13 a 1 místo je toho důkazem. Příčinou je odchod starších žáků do
učení, takže je v družstvu velký věkový rozdíl.
Rok 2009 - 02.02. požár autobusu – vyjela Avia DA12 a Tatra CAS 32 - v měsíci dubnu jsme byli povoláni na požár lesa v oblasti Kozák, kat. území
Černá v Pošumaví - dále jsme drželi zálohu na základně, jednalo se o požár louky -
17.06. měla naše jednotka zajišťovat požární dozor v Hotelu Frymburk při
ohnivé show. Hodinu před začátkem byl ale vyhlášen poplach na požár
lesního stroje. Jednotka v CAS 32 a další členové byli povoláni jako
záloha na základnu. Během jízdy byla jednotka odvolána zpět a tak se
ještě podařilo zajistit již zmíněnou show. - 19.06. povoláni na základnu jako záloha z důvodu požáru objektu bývalého
pionýrského tábora na Frýdavě. - 20.07. jednotka vyjela k požáru bytové jednotky ve Vyšším Brodě s vozidlem
CAS 32 a výsuvnou plošinou MPT 20 - 26.09. jednotka vyjela na požár lesa u Kyselova - 08.10. jednotka zasahovala s CAS 32 a s Avií DA12 na rašeliništi u Obce
Světlík, kde hořela rašelina na skládce a požár se rozšiřoval na těžené
pole. - 13.10. držena záloha ve zbrojnici po vyhlášení požáru v půdním prostoru
rodinného domku ve Frymburk na náměstí
Další události ze života naší jednotky SDH budou následovat